Steaková rajčata

Dle vyse uvedene přednášky se ve stredni Evrope tj. u nas vyskytuje pouze Verticillium dahliae a Verticillium albo-atrum
se vyskytuje v chladnějších castech Evropy. A rozdil mezi nimi se urcuje pomoci genove analyzy, tak to jste machr,
když to rozeznate od oka.

U mne roubovane neustale bujny rust a az do konce sezony se nic nesrovna.

vsak jsem psal: prakticky rozdil tam neni, tudiz to clovek tak lehce nepozná, proto pestuji jednu odrudu ktera je odolna na obě V
u te roubovane to vidim tak, ze roste zprvu rychle-diky nizsim teplotam po nasazeni, pak se otepli a tudiz teplota je pro neroubované optimalni

On to lehce nepozna od oka ani odbornik, protože je k tomu potřeba genova analyza a navíc se Verticillium albo-atrum u nas
nevyskytuje. Tak Vam staci odrudy odolne pouze na jednu V.

U te roubovane to vidim tak, ze se Vam zakořenila, akorát to nechcete priznat.

Jak napsal pan Mirek - Mohutnost stonku roubovance je oproti neroubované okurce hodně výrazná.

jakožto zahradník to asi opravdu nepoznám

Drive, když jsem malo vetral, byly ve skleniku vyssi teploty, neroubovane rostly vice. Mel jsem vedle sebe roubovanou a neroubovanou a po nejake době na první pohled vypadaly stejne, ale uroda z nich stejna nebyla ani nahodou. Mohutnost stonku jsem nezkoumal. Ovšem vzhledem k vysoke vlhkosti byly neustale problémy s houbovymi chorobami a to uz od zacatku leta.

Pane Vladimire, jak to vidíte s Verticilliem resp. přípravkem Polyversum ?

Pokud jde o nějaké předplodiny, tak asi žádné dávat nebudu. Zahradu mám sice velkou, ale podstatnou část se mně už podařilo zatravnit. Že bych ze zatravněné plochy znovu dělal záhony, to už nepřipadá v úvahu, přece jen mně ubývají síly. Na rajčata pro příští rok mám vymezený prostor, kde už tři roky rajčata nebyla a tak by to tam mohlo být OK. Pochopitelně zvýším kontrolu rostlin a také včas udělám nějaké preventivní postřiky tím Acrobatem. Je to systémový prostředek a tak by měl ochránit i před houbami na kořenovém systému.
Polyversum pokud bych ho používal, tak asi jen pro sazenice. Je otázkou, jestli ta houba když se namnoží na kořenech sazenic funguje dál i po přesazení. Pokud by tomu tak bylo, tak by to zas až tak finančně nebylo náročné. Ale stejně jakmile bych asi postříkal Acrobatem, tak by asi houba z Polyversa stejně odumřela?
Jinak chystám ještě zvláštní opatření při výsevu, budu semena (u kterých není jistota, že na nich nejsou zárodky bakteriálních nebo houbových chorob), která dostanu výměnou od nějakých osob ještě ošetřovat máčením v chlornanu sodném. Také se asi vyhnu svému kompostu, odeberu jen hlínu z míst, kde jsem nikdy rajčata nepěstoval.
Jinak Jiří díky za nabídku.
Vladimír

Acrobat je systémový prostředek, ale pochybuji ze chrani před houbami na korenovem systemu. Vetsina systémových prostredku
se siri obvykle jen ve smeru novych prirustku. To by pak všechno bylo jednoduche a nikdo by nemel problém s korenovymi
chorobami.

Polyversum (v zemi) asi Acrobat poskodit muze, ale mozna nemusi, to by se muselo nekde zjistit, za jak dlouho se muze dat Acrobat.

Byla jsem překvapená, když mi pod jmenovkou Black Krim vyrostla obrovská rostlina s velikými až 400g růžovými masitými plody.Napadlo mě, že se zkřížilo BK a biftek vysetý ze semen koupených plodů. Rostly těsně vedle sebe. Rajčata by na soutěži krásy asi neuspěla, ale jsou chutná a na pizzu ideální.
 

Pěstuju poprvé Zamorano a pro mě, člověka posedlého vážením úrody a pedantským sledováním produkce je to rajče dokonalé. Mám jednu rostlinu a na ní 25 parádních obrovských plodů. Každý z nich má přes 350g. A teď dotaz:"Vladimíre, dozrají mi ještě letos?"

Pevně doufám, že pan Vladimír odpoví ´ano´. Mám totiž většinu úrody teprve v tomto stadiu zralosti.

Asi bude záležet na počasí. Pokud vydrží do konce září tak asi všechno uzraje, pochopitelně část uložená někde v místnosti. Rajčata byste potom měla ještě v listopadu. Asi by to chtělo také něco udělat pro rychlejší zrání, jistě vyštípnout všechno zelené, vrchol zaštípnout za druhým listem. Také to nepřehánět se zalíváním. Zamorano je také jedno z mých nejoblíbenějších.
Vladimír

Tak konečně mám nachystaný plán výsadby 80-ti rostlin pod mou konstrukci. Jistě ještě do doby výsevu začátkem března je plno času a k nějakým korekcím pěstovaných odrůd může dojít, ale v zásadě tam mám uvedeny všechny odrůdy cherry rajčata a bifteků, které chci pěstovat.
Vladimír

Obdivuhodné! Přála bych si mít alespoň v něčem takový systém a pořádek, jako Vy máte v rajčatech. To ovšem nehrozí, můj styl je poněkud rozevlátý: Kam semeno upadne,tam pak roste. Ale zase mám vše, co se urodí zváženo téměř na miligramy, statistiku miluji! Těším se na exkurzi!

Mám, s dovolením, dotaz. Hodláte vysadit 80 rostlin. Jak to je s výsevem? Kolik vyséváte kusů semen od druhu? Jedno, a potom spoléháte na to, že se rostlina povede, nebo více a pak vyberete tu nejkvalitnější?  V jakém stadiu růstu tento případný výběr provádíte? Mám zkušenost, že z vysetých a vyklíčených cca 8 semen kupříkladu Anny Russian,vyrostly jen dvě parádní rostliny, se kterými jsem byla spokojena.

Těch tyčkových ajčat nebudu mít jen osmdesát, ale 102 ks. Když k tomu připočt zhruba čtyřicet keříčkových a nějaké ty papriky, tak nemám žádný prostor (myslím tím místo za jediným oknem, ktré mám k dispozici) pro to, abych nějak vybíral. Kapacita mého okenního prostoru je 152 kelímků. Pokud jsem chtěl jednu rostlinu, tak jsem vyséval minimálně dvě semena, a protože mám kelímky 200 ml rozdělené na čtyři samostatné části, tak jsem do jednoho kelímku vyséval dvě odrůdy (čtyři semena každé v jedné čtvrtině kelímku). Toto mně pak při přesazování dělalo velké problémy, často se mně stalo, že jsem odrůdy zaměnil a potom až na zahradě v době sklizně jsem často pátral, které rajče z těchto osmdesáti to může být. Letos počítá s tím, že v každém kelímku bude jen jedna odrůda. První přesazení dělám, když se děložní lístky rozevřou do vodorovné polohy. Budu rostlinky dávat do stejného kelímku kde semena vyklíčila, některé rostlinky mohou být třeba čtyři, u některé odrůdy řeba vyklíčí jen jedno semeno. Pokud mám hodně semen, tak jisě vyseji do kelíku 4 semena (třeba ty nové české Charmant, Galant,...), pokud mám minimální počet drahých semen (Philovita, Tomatoberry,...), buu vysévat jen dvě semena. V momentě,kdy jsou rostlinky cca 10 cm, tak jsem nucen je přesadit, každou samostatně do jednoho kelímku a také drasticky omezit jejich počet. Většinou už potom nechávám od každé odrůdy jednu rostlinu, jen u některých které jsou mému srdci nejbližší s i nechávám jednu rostlinu navíc. Počítám s tím, že bych měl mít cca 20 odrůd navíc jako rezervu pro nějaké neočekávané věci. Většinou jsem pak sazenice rozdal, ale asi je příští rok raději vyhodím, abych se případně vyhnul tomu, co se mně letos stalo. Pár lidí mně řeklo, že ty mé rostliny jim uhynuly (pochopitelně jsem jim věřil), nijak na mně netlačili, ale pro mne to bylo nepříjemné, jak jim vysvětlit, že se mně to také stalo. Takový trapas už zažít nechci, bylo to to nejhorší, co se mně mohlo stát. Že mně postupně hynuly rostliny, s tím jsem se v pohodě vyrovnal.
Vladimír
PS.: Pokud mně nějaká semena asi tak týden neklíčí (semena nezasypávám), tak udělám ještě nějaký dosev.

MrBig46 napsal:Tak konečně mám nachystaný plán výsadby 80-ti rostlin pod mou konstrukci. Jistě ještě do doby výsevu začátkem března je plno času a k nějakým korekcím pěstovaných odrůd může dojít, ale v zásadě tam mám uvedeny všechny odrůdy cherry rajčata a bifteků, které chci pěstovat.
              Vladimír

Vladimíre, na jaké ploše (v jakém sponu) jsou rostliny vysazeny?

Pane Vladimíre, plně Vás chápu, jak Vám bylo, když lidem hynuly Vaše rostliny. Mně bylo loni též nepříjemné, když jsem rozdávala místo oválných Děvoček kulaté Neděvočky, místo Černého prince rajče Oranžové. Za sazenice si nic neberu, bídou netrpím, ale když něco rozdám a nějak se to nevyvede, mám nedobrý pocit. J.

MrBig46 napsal:Těch tyčkových ajčat nebudu mít jen osmdesát, ale 102 ks. Když k tomu připočt zhruba čtyřicet keříčkových a nějaké ty papriky, tak nemám žádný prostor (myslím tím místo za jediným oknem, ktré mám k dispozici) pro to, abych nějak vybíral. Kapacita mého okenního prostoru je 152 kelímků. Pokud jsem chtěl jednu rostlinu, tak jsem vyséval minimálně dvě semena, a protože mám kelímky 200 ml rozdělené na čtyři samostatné části, tak jsem do jednoho kelímku vyséval dvě odrůdy (čtyři semena každé v jedné čtvrtině kelímku). Toto mně pak při přesazování dělalo velké problémy, často se mně stalo, že jsem odrůdy zaměnil a potom až na zahradě v době sklizně jsem často pátral, které rajče z těchto osmdesáti to může být. Letos počítá s tím, že v každém kelímku bude jen jedna odrůda. První přesazení dělám, když se děložní lístky rozevřou do vodorovné polohy. Budu rostlinky dávat do stejného kelímku kde semena vyklíčila, některé rostlinky mohou být třeba čtyři, u některé odrůdy řeba vyklíčí jen jedno semeno. Pokud mám hodně semen, tak jisě vyseji do kelíku 4 semena (třeba ty nové české Charmant, Galant,...), pokud mám minimální počet drahých semen (Philovita, Tomatoberry,...), buu vysévat jen dvě semena. V momentě,kdy jsou rostlinky cca 10 cm, tak jsem nucen je přesadit, každou samostatně do jednoho kelímku a také drasticky omezit jejich počet. Většinou už potom nechávám od každé odrůdy jednu rostlinu, jen u některých které jsou mému srdci nejbližší s i nechávám jednu rostlinu navíc. Počítám s tím, že bych měl mít cca 20 odrůd navíc jako rezervu pro nějaké neočekávané věci. Většinou jsem pak sazenice rozdal, ale asi je příští rok raději vyhodím, abych se případně vyhnul tomu, co se mně letos stalo. Pár lidí mně řeklo, že ty mé rostliny jim uhynuly (pochopitelně jsem jim věřil), nijak na mně netlačili, ale pro mne to bylo nepříjemné, jak jim vysvětlit, že se mně to také stalo. Takový trapas už zažít nechci, bylo to to nejhorší, co se mně mohlo stát. Že mně postupně hynuly rostliny, s tím jsem se v pohodě vyrovnal.
                            Vladimír
PS.: Pokud mně nějaká semena asi tak týden neklíčí (semena nezasypávám), tak udělám ještě nějaký dosev.

Mohl bych poprosit o dovysvětlení? Do čeho vyséváte? Perlit nebo substrát? Trochu mě tam mate, že semínka vysejete do kelímku a ve fázi děložních lístků přesadíte do toho samého kelímku. To děláte kvůli výměně výsevního substrátu za substrát určený pro růst?

Mirek napsal:

MrBig46 napsal:Tak konečně mám nachystaný plán výsadby 80-ti rostlin pod mou konstrukci. Jistě ještě do doby výsevu začátkem března je plno času a k nějakým korekcím pěstovaných odrůd může dojít, ale v zásadě tam mám uvedeny všechny odrůdy cherry rajčata a bifteků, které chci pěstovat.
              Vladimír

Vladimíre, na jaké ploše (v jakém sponu) jsou rostliny vysazeny?

Plocha na které pěstuji těch 80 rostlin je 6 x 3 m tj. 18 m2. Je dána tím, že mám k dispozici kostrukci jejíž strop tvoří betonářská síť s oky 15 x 15 cm, kterou vyzužívám k zavěšení spirál na kterých pěstuji tyčková rajčata (tři sítě v rámu, každá 2x 3 m). Rajčata pěstuji v pěti dvouřádcích, řádky jsou od sebe 45 cm, v řádku je vzdálenost 37,5 cm (obrázek není přesně v měřítku ale ty dvouřádky jsou na něm patrné). Mezi dvouřádky jsou tři cestičky, jedna mezera mezi dvouřádky je 90 cm, dvě další jsou o 75 cm. Vlastně všechny rozměry jsou přizpůsobeny té konstrukci, kterou mně udělali kamarádi před dvaceti lety a také tomu, že chci poznat co největší paletu různých odrůd rajčat.
Vladimír

padr napsal:

MrBig46 napsal:Těch tyčkových ajčat nebudu mít jen osmdesát, ale 102 ks. Když k tomu připočt zhruba čtyřicet keříčkových a nějaké ty papriky, tak nemám žádný prostor (myslím tím místo za jediným oknem, ktré mám k dispozici) pro to, abych nějak vybíral. Kapacita mého okenního prostoru je 152 kelímků. Pokud jsem chtěl jednu rostlinu, tak jsem vyséval minimálně dvě semena, a protože mám kelímky 200 ml rozdělené na čtyři samostatné části, tak jsem do jednoho kelímku vyséval dvě odrůdy (čtyři semena každé v jedné čtvrtině kelímku). Toto mně pak při přesazování dělalo velké problémy, často se mně stalo, že jsem odrůdy zaměnil a potom až na zahradě v době sklizně jsem často pátral, které rajče z těchto osmdesáti to může být. Letos počítá s tím, že v každém kelímku bude jen jedna odrůda. První přesazení dělám, když se děložní lístky rozevřou do vodorovné polohy. Budu rostlinky dávat do stejného kelímku kde semena vyklíčila, některé rostlinky mohou být třeba čtyři, u některé odrůdy řeba vyklíčí jen jedno semeno. Pokud mám hodně semen, tak jisě vyseji do kelíku 4 semena (třeba ty nové české Charmant, Galant,...), pokud mám minimální počet drahých semen (Philovita, Tomatoberry,...), buu vysévat jen dvě semena. V momentě,kdy jsou rostlinky cca 10 cm, tak jsem nucen je přesadit, každou samostatně do jednoho kelímku a také drasticky omezit jejich počet. Většinou už potom nechávám od každé odrůdy jednu rostlinu, jen u některých které jsou mému srdci nejbližší s i nechávám jednu rostlinu navíc. Počítám s tím, že bych měl mít cca 20 odrůd navíc jako rezervu pro nějaké neočekávané věci. Většinou jsem pak sazenice rozdal, ale asi je příští rok raději vyhodím, abych se případně vyhnul tomu, co se mně letos stalo. Pár lidí mně řeklo, že ty mé rostliny jim uhynuly (pochopitelně jsem jim věřil), nijak na mně netlačili, ale pro mne to bylo nepříjemné, jak jim vysvětlit, že se mně to také stalo. Takový trapas už zažít nechci, bylo to to nejhorší, co se mně mohlo stát. Že mně postupně hynuly rostliny, s tím jsem se v pohodě vyrovnal.
                            Vladimír
PS.: Pokud mně nějaká semena asi tak týden neklíčí (semena nezasypávám), tak udělám ještě nějaký dosev.

Mohl bych poprosit o dovysvětlení? Do čeho vyséváte? Perlit nebo substrát? Trochu mě tam mate, že semínka vysejete do kelímku a ve fázi děložních lístků přesadíte do toho samého kelímku. To děláte kvůli výměně výsevního substrátu za substrát určený pro růst?

Doteď jsem vyséval do směsi můj vlastní kompost cca 70% a cca 30 % Universálního Agro substrátu. Po loňských problémech s nemocemi přejdu letos na jiný kupovaný substrát (zatím hledám) a nastavovat ho budu hlínou z krtinců (krtci byli letos na podzim u mně na zahradě velmi aktivní- jen v trávníku).
I dle odborné literatury se nejlépe uchytí rostlinky s plně vyvinutými děložními lístky. Kdysi jsem to začal takhle dělat zejména když jsem vyséval více semen do kelímku. Osvědčilo se mně to a tak jsem u toho i přes další pracnost zůstal. Rostlinky, často i různě vytáhlé zasadím všechny hlouběji až po děložní lístky. Potom jsou všechny rostliny přibližně stejně vysoké a na okně se vzájemně tak nestíní. Také kořenový systém se mně zdá při dalším přesazování (jednotlivě do kelímků) bohatější.
Vladimír

Takže necháte vyklíčit v kelímku ve své směsi substrátu řekněme 4 semena a počkáte do fáze děložních lístků. Pak rostlinky vyjmete, jednu z nich zasadíte do stejného kelímku i stejného substrátu až po děložní lístky a ostatní rostlinky buď vyhodíte nebo zasadíte obdobně do jiných kelímků se stejným substrátem. Chápu to správně?

Vím, že se na to ptám hodně obšírně, ale jde o činnost, která je důležitá a pracná a chyba bývá fatální, tak prosím o trpělivost

Ano, tak to dělám. Substrát, ze kterého jsem sazeničky vyjmul nechám trochu proschnout a přidám ho zpět do substrátu na přesazování.
Vladimír

Vladimíre, klobouk dolů. Vaše příprava je opravdu důkladná. Vlastě obdivuji všechny, kteří to mají dotažené k dokonalosti. Už kolik let se chystám vytvořit si v počítači databázi a tabulky pro výsevy a pěstování rajčat, ale dosud se mi to nepovedlo.

Jsou zatím jen zelené, ale přesto krásné. Moje nejoblíbenější velká srdce.
                            Vladimír

Jsem zrovna v Chorvatsku a zakoupil jsem steakova rajcata na snidani, bohuzel uniformni sklenikovy hnus, ktery bych ani "praseti nedal".