Jahody 2017

Stáleplodící Evie 2 mají pocit, že jsou uprostřed sezóny. Dozrávají pomalu, nedají se chuťově srovnat s letními odrůdami, ale pořád ještě sklízíme. Takové zpestření k ostatnímu ovoci.

Mirek napsal:Vysadil jsem jahody vypěstované ze semínek.

Jakým způsobem se získávají semena jahod?

Já jsem nechala zralou utrženou jahodu ještě dojít až do stadia přezrálého, téměř shnilého. Pak jsem oškrabala semínka, v hrnečku ve vodě jsem je prsty promnula a vodu několikrát měnila, semínka byla na dně a po slití vody se na ubrousku usušila. Moc velkou klíčivost to nemělo, ale stačilo to z jedné jahody na asi 20 rostlin. Z těch jsem pak vybrala jen nejsilnější. V.L.

Přesně tak to dělám i já. Jen doplním že jahoda se vysévá na povrch, protože potřebuje ke klíčení světlo.

Díky!

Dobrý den, sestavili jsme přehled samosběren jahod a pěstíren, kde si si můžete sami nasbírat jahody nebo zakoupit sazenice. Přehled je řazen podle krajů na https://jahodalera.cz/

Zajímavý projekt, a protože toto fórum je tolerantní téměř ke všemu, tak ten odkaz nesmažu.
M.

A nyní k mým zkušenostem se samosběrem. Jahody nádherné, vybarvené, velikánské, ale málo sladké, tak jako kdyby byly vyhnány chemií, což se nakonec i potvrdilo.
Před několika lety jsem poprvé navštívil pěstírnu v Bratčicích, ovšem z Břeclavi je to poněkud z ruky, takže jsem se poohlídl po něčem bližším. V Moravském Žižkově je to jen "co by kamenem dohodil", ale když jsem tam viděl v sousedství to vinařské hovado, které stříkalo ty své řádky bez ohledu na okolí, tak jsem tuto lokalitu zavrhl a navštívil Šakvice, které jsou sice o něco dále, ale v okolí žádné vinohrady. Jahody ještě větší, rovnoměrně vybarvené, krásně červené ovšem ještě méně sladké. Když jsem si pak na internetu přečetl článek, že jahody od českých pěstitelů obsahují x-krát více zbytků pesticidů a insekticidů než jahody španělské, tak jsem samosběr zavrhl úplně. Španělsko jsem doposud považoval za největší hovada v používaní chemických sraček při pěstování, a již jen původ plodin z této země byl důvodem zboží nekoupit. Ovšem co si myslet o dobytku českém a polském, dle kterého jsou i španělé okvětím bílé lilie?

Toto asi není přímo ten článek, ale je to něco podobného. Dobrou chuť!

V tom clanku není uvedeno, ze x-krát více, ale vice druhu, coz není totez. To by museli uvest namerene hodnoty a zda to vyhovuje ci ne.

U spanelskych je uveden "dimethomorph", coz je ACROBAT, který se u nas pouziva do brambor a do rajcat.

azoxystrobin = ORTIVA
boscalid+pyraclostrobin =  SIGNUM
cyprodinyl+fludioxonil = SWITCH
fenhexamid = TELDOR
pyrimethanil =  MYTHOS
thiacloprid = CALYPSO

Pripadne se podivejte na přednášku pro komercni pestitele - HLAVNÍ CHOROBY PLODŮ JAHODNÍKU - zde.
V Nemecku se doporucuje a zrejme i provádí v jarnim obdobi az 6 fungicidních postriku, u nas to bude obdobne, resp. obvykle 4-5.

Cca od roku 2016 je mozne zadat o dotace pro "Integrovanou produkci jahodníku".
Tam ale zadne omezeni pro pouzivani fungicidu není (jenom herbicidů a insekticidů) - viz - zde.

Snad by mel ještě existovat program a dotace pro "Ekologickou produkci jahodníku". K tomu jsem nic nenasel,
tam asi bude omezeni nebo vylouceni fungicidu. Ale v "ekologicke produkci" je minimum pestitelu.

Zkuste se optat před samosběrem, zda jsou registrovani integrovane ci ekologicke produkci.
Jahody malo sladke - muze byt odrůdou - lide chteji velke plody, které nemusi mit dobrou chut.
Takze se to chce ptat o jakou odrudu se jedna a priste nebrat.

Se samosběrem jahod jsem prostě skončil a nadále to nehodlám řešit, nějaké jejich registrace mne nezajímají, protože není rozhodujicí nějaký cár papíru nebo jejich osobní sdělení, když nevím jak často a kdy naposledy byly plody stříkány.

Jasne, Vase věc. Ale nevim, proc jste tak prekvapeny z toho, jak se komercne pestuje ovoce nebo zelenina.
OL by to splnovat mělo, ale postriku je proste hodne.

Já byl na samosběru jen jednou a to už před třemi lety u pana Nouzi v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce. Jahody dobré, sladké, každá jiná. Nevím čím a jak často ošetřují, ale chutnaly mi jako doma. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Od té doby stačí spotřebu pokrýt domácí produkce.

Laďo,
  na jare jsi se ptal, jak často zalevat jahody.

Komercni pestitele pouzivaji ke stanoveni vlhkosti pudy tzv. tenziometr (digitalni nebo analogovy).
Tento pristroj meri "sílu sání (tlak), kterou rostlina vyvine aby kořeny absorbovaly vodu", cim vetsi hodnota, tim vetsi sucho.
Před 2-3 lety jsem si jej koupil v Nemecku, ted jsem nasel na internetu, ze se 1 typ prodava i u nas (ten nejlevnejsi).

Pristoj se jmenuje Blumat DIGITAL.
Uzivatelsky manual zde.

Nějak se mně ten konec podzimu nevydařil. Přesto se mně podařilo to nejnutnější zazimovat. Jen jsem nestihl zarýt tři kolečka hnoje k rybízům, nechám to tam přes zimu a snad na to dojde na jaře. Proč toto píši ve vlákně o jahodách. Jediné co ještě udělám na zahradě, bude to, že všechny tři záhony s jahodami zakryji netkanou textilií. Jinak už na zahradu nepáchnu až do jara, možná tam v únoru půjdu vyset nějaké kedlubny a salát jak mně doporučil na Zahrada.cz Walter.
Vladimír

Práce na zahrade jsem ukoncil počátkem listopadu, pak uz je tam nepriznive počasí a nebavi mne to.
Jahody nezakryvam, odrudu Rumba uz nemam.

Jinak tenziometr je velmi dobra věc, při teplem počasí se spatne odhaduje, jak je zemina vlhka, zejména, pokud je zakryta slamou.
Uvazuji, ze si koupim ještě 2 (pro jahody) a ten jeden stavajici dam do kan. borůvek.

O tenziometrech pise pan Ing. Kříž ve sve přednášce NOVÉ TRENDY VE VÝŽIVĚ JAHODNÍKU od strany 52.

Popíšu svoje letošní trable s výsadbou jahod. Jahody pěstuji jen pro rodinu, mražené ani zavařené nám moc nechutnají, takže se snažím, abychom měli dostatek chutných čerstvých jahod v sezoně. Záhon přemisťuji většinou jedenkrát za tři roky. Letos byl rok výsadby. V Turnově jsem si objednala Rumbu, Elkat, Karmen, Pandoru, Induku, Valiku, Bounty a Malwinu. Celkem 150 sazenic. Sazenice došly 14. 9., v tu dobu jsem měla na poli ještě zelené brambory, proto jsem se rozhodla sazenice nezakládat na záhon, ale nahrnkovat do květináčů. Problém bylo sehnat 150 širších květináčů, na výrobu sazenic plodové zeleniny používám kelímky od jogurtu, tady jsem potřebovala květináče širší a nižší. Potřebovala jsem také množství substrátu. Hrnkováním jsem strávila dvě pozdní odpoledne do tmy, mrzly mi přitom ruce. Za měsíc 13. a 14. 10. jsem je přesazovala na připravený záhon po bramborách. V té době nebyly hrnky prokořeněné, rostliny teprve začaly kořenit, bal se trochu rozsýpal. Musela jsem hloubit větší díry.... Celkově dvojnásobná práce při výsadbě, výsledek horší, než kdyby se sázelo rovnou na místo. Takto nikdy více.
Zakoupení přístroje k měření vlhkosti půdy zatím nezvažuji, sucho poznám dle svěšených listů, u borůvek se ohýbají vrcholy nových výhonů. Nejsem zvyklá jahodník zakrývat na zimu. S vymrzáním dosud nebyl problém. J.

Tenziometr neslouzi k tomu, aby se poznalo sucho, ale aby byla udrzovana optimální vlhkost půdy.

"Správné stanovení potřebné závlahové dávky pouhým odhadem je mimořádně obtížné i pro zkušeného jahodáře.
Při vysokém sacím napětí nemá rostlina dost síly získat potřebné množství vody, což ji omezuje v růstu a vede ke stresu.
Následkem je horší vývoj rostliny a nižší výnos."

Malwina - nutno delat postrik proti kvetopasu a zejména proti trasnenkam, jinak Vam třásněnky pravdepodobne
znici 50 ci vice procent urody na této odrude.

Letos v lete mam v umyslu vysázet (extra) pozdni odrudu Malwina.

Hlavnim důvodem je skutečnost, ze pozdni odruda Cristina, kterou jsem vysadil v lete 2015 loni selhala.
Projevila se na ni geneticka porucha (non-infectious genetic disorder) pojmenovana June Yellows

Vůbec jsem netusil, ze něco takového (geneticka porucha) u jahod existuje.

Sezónu 2017 se mně nějak nepodařilo dobře ukončit. Jahody jsem nepostříkal žádným přípravkem proi skvrnitosti listů a ani jsem je nezakryl netkanou textilií jak jsem chtěl Ale zima byla a je ke mně milosrdná, takže asi už zakrývat ani nebudu. Asi zakryji až v květu kdy budou hrozit nějaké ty přízemní mrazíky, což se mně loni osvědčilo. Pokud jde o tu skvrnitost, tak se pokusím sehnat to Score, které doporučuje Jiří. Moje malé stromky hrušní by také potřebovaly postříkat proti rzi hrušňové, tak ho využiji.. Hnojit začnu YaraMila, ledek vápenatý na doplnění také mám. Loni jsem si odzkoušel, že je opravdu dobré některá hnojiva si rozpustit předem v PET lahvích. Většinou se rozpustila i ta hnojiva u kterých jsem to ani nepředpokládal.
Vladimír

Score je velmi dobrý přípravek, na jahody se může dávat na jaře nebo po sklizni.
Na rez hrusňovou perfektně funguje, jeden postřik před květem, druhý po odkvetení.
Provádím s hrušněmi zároveň i postřík jabloní, mám už jen "rezistenty".
Nerezistení jsem všechny vyházel pro velký tlak strupovitosti, kdy nepomáhala ani velká četnost postřiků.
Dávkovaní je v agromanuálu, pro jahody 0,4 ml/10m2, pro hrušně nebo jabloně poloviční koncentrace 0,2 ml/10m2.

Na webu nemecke firmy Kraege je dokument "Erdbeerpflanzen Krankheiten" viz zde.

Dokument je v nemcine a jsou v nem strucne popsany prakticky všechny choroby a skudci jahod vcetne fotografii.
Fotky jsou mensi, ale vcelku se z nich da dost rozpoznat.

Ptal jsem se na zastínění plodů jahod při sklizni proti úpalu.
Udajně se tomuto účelu osvědčily tzv. protikroupové sítě, ktere mají oka o velikosti několik mm.
Mají sice malé stínění, ale na hranách tkaniny dochází k rozptylu světla, které pak plody nepopálí.
Ve výše uvedenem nemeckem materialu se dopourcuje vysadba radku v severojižním směru,
intervalové zavlažování nebo vyber vhodnych odrud.

Na setkání pěstitelů jahod v Mělníce, měl pan Ing. Kříž další přednášku, která je na jeho webu:
POUŽITÍ NETKANÉ TEXTILIE V JAHODNÍKU

Přednáška pojednává o ochraně proti mrazu pomocí netkané textilie, obsahuje mj. řadu praktických
zkušeností včetně měření teplot (vně textilie, pod textilí).

Pročetl jsem odkaz a koukám že pěstování jahod je docela věda.

Zdenci napsal:Pročetl jsem odkaz a koukám že pěstování jahod je docela věda.

Ještě že to ty mé jahody neví, to bych jim musel při západu slunce vyprávět o Hajajovi.