Jahody 2017

Po jahodách muzes dat v podstate co chces, pokud mas dost mista na stridani plodin.
Davam zelene hnojeni, poridil jsem loni mj. oves hrebilkaty, který potalcuje pudni hadatka.

Půdu mám hodně těžkou, sléhavou. S Elsantami hodně bojuji, chuťově výborné, ale opravdu trpí na kořenové choroby a neustále musím doplňovat stavy. Příští rok je mám naposledy a pak je nahradím nějakými jinými rannými.

Tento vikend pekna uroda jahod, ještě tak tyden budou, jsem zhruba na 80-85 % sklizne.

Teple počasí urychlilo zrani a zkratilo sezonu cca o tyden. Na druhou stranu při slunecnem počasí byly minimalni
(zatim prakticky nulove) ztraty kvůli houbovym chorobam plodu, coz v mych podmínkách bohate vyvazi ztraty způsobené ostrym slunecnim svitem.

Nějak ty jahody teď nestíhám. Snažím se co nejvíce šlahounů přiháčkovat, jeden záhon jsem už zrušil a na novou výsadbu 44 sazeni jsem nahrubo zyl záhon po hrachu. Chtělo by to trochu vody z nebe, pořád nic. Dva zbývající záhony se snaží udržet nějak při životě, tak jim dám nějakou dávka vody (jen tak polovinu toho co dávám rajčatům). Ne že by se mně nechtělo zalívat, ale mám strach, že mně voda ve studni dojde. K jednomu zalití obden potřebuji dvě stě padesát litrů, ale při jednom čerpáni ze studny nasaji asi tak dvě stě litrů. Takže pokud nejdu na zahradu každý den (a nečerpám), tak mně voda v nádrži ubývá. Pokud je takové sucho jako teď tak musím navíc čerpat a udržovat zásobu vody sousedům, u kterých si připojuji čerpadlo na el. proud. Nezbývá mně, než se každý den stavit na zahradě, ale s tím zase nesouhlasí manželka.
Vladimír
PS.: Pro Jiřího- minulý týden jsem pohnojil všechno (včetně rajčat) tím hnědým Kristalonem co jsi mně poslal. Díky za něj a hlavně za to, jak jsi mně radil s pěstováním jahod po celou letošní a předcházející sezónu.

U mne ještě jahody jsou, take budou o vikendu, pak uz jen nejaky paberek.
Hrach není uplne vhodna předplodina pro jahody, z bezne pestovane zeleniny jsou vhodne snad jen cibule a cesnek, jinak v podstate nic.
Driv jsem hrach pouzival jako zelene hnojeni, ale uz ho nepouzivam, ani zadne jiné - pro jahody - nevhodne zelene hnojeni.

Pochlubím se stáleplodícími jahodami

Mám je kousek od hadice, tak dostávají dost vody. Sklízím průběžně prakticky každý den. Není jich moc (1-2 plody denně na keříčku), ale jsou neustále od června. Na takové to domácí žvejkání dobrý, jen musí být u cestičky. Zajímavé je, že už plodí i minirostlinky na šlahounech. To si od normálních jahod nepamatuji, rozhodně ne od takto malých.

Dnes jsem vysadil zbývající sazenice Salsa a Rumba na nový záhon, celkem 36 sazenic. Také jsem ostříhal listy u všech starých rostlin. Na některých jsem už měl zase červené skvrny a tak chci ještě na podzim udělat dva postřiky. Až vyrostou nové listy tak to střiknu Dithanem (také novou sadbu) a před zimou použiji opět Kuprikol (champion tam mám také).
Vladimír

MrBig46 napsal:Mám jahody vysazené ve dvouřádku, řádky od sebe vzdálené 60 cm. Chtěl bych příští rok pěstovat na zkoušku nějaké keříčkové fazole. Mohu je vysadit mezi řádky? Chtěl bych to vědět už teď, abych mohl udělat pro ně otvory do textilie. Vysazené jahody jsou dosud malé a tak vystříhání otvorů by zatím nebyl až zas tak velký problém.
Vladimír
PS.: 1. Zjistil jsem, že jsem to napsal do nesprávného vlákna
2.V takové té tabulce o snášenlivosti různých zelenin jsem našel, že pěstování keříčkových fazolí společně s jahodami se doporučuje. Asi kvůli tvorbě toho dusíku bakteriemi na kořenech fazole.

Osobne bych to urcite nedelal a "tabulku snášenlivosti" povazuji za ptakovinu.
Zkomplikuje se obdelavani a hnojeni a fazole patri mezi špatné předplodiny jahodniku.

Taky se moc neřídím různými zaručenými informacemi co se s čím snáší a co čemu pomáhá. Ale tu tabulku mám v počítači a tak jsem na ni mrkl. Ono neuškodí, když člověk ví, která rostlina se s kterou nesnáší. Nejraději bych také pěstoval fazole zvlášť, ale nemám žádný záhon, který bych tomu obětoval. V úvahu přichází ještě meziřádek u paprik, ale ty jsou potom vysoké.
Obdělávání se mně nemůže zkomplikovat, protože jahody nijak neobdělávám, jen občas vytrhnu nějaký ten plevel, který vyroste v otvoru těsně vedle rostliny jahody. Také sem tam vyklíčí nějaké semínko plevele na povrchu textilie a kořen proroste dolů, ale s tím není žádný problém, dokud je rostlina malá, tak se to snadno vytrhne.
Hnojím jen zálivkou, kterou rozlévám na folii většinou uprostřed, kde bych teď měl fazole. Je pravdou, že fazole nepotřebují tolik dusíku jako jahody, ale nebudou si moct vybírat a budou se muset přizpůsobit, protože jahody mají přednost.
Pamatuji si, že jsi již psal, že hrách není vhodnou předplodinou pro jahody kvůli nějakým kořenovým nemocem, ale já s ohledem na to, že nemám v době sázení žádný jiný zahon než po hrachu volný, tak jahody sázím vždy po něm. Možná se mně to někdy vymstí, ale to je život. Počítám, že s těmi fazolemi je to stejné.
Vladimír

To je pekne, ze "tabulku snášenlivosti" mas v pocitaci, ale to neznamena, ze to není ptakovina.
Kdo ji vytvoril a na zaklade jakých poznatku ?

Delej jak myslis, osobne se snazim pestovat méně plodin a pokud možno poradne.

Dneska jsem v Sempře Turnov objednala sazenice jahod. Neměla jsem mnoho času na vybírání odrůd, řídila jsem se svojí zkušeností z dřívějších let a prošla jsem si zdejší diskuze. Objednala jsem Rumbu, Elkat, Karmen, Induktu, Bounty, Valiku a Pandoru, objednávala jsem po telefonu, ing. louda mladší mi Rumbu příliš nedoporučoval do mých podmínek, říkal, že je pro intenzivní pěstování v teplejších podmínkách. Budu sázet 150 sazenic, na záhoně /na poli/ jsou ještě zelené brambory, které letos nehodlají schnout, plíseň není a o víkendu napršelo. Sazenice budu asi muset zasázet do 150 ks kelímků, až přijdou.

Rumba se ma v druhem roce po vysadbe chranit před zimnim mrazem, aby nevymrzla.
Vymrznout muze i v teplejsi poloze. Zakryval jsem ji na zimu textilii, uz ji nemam.
Popis v anglictine zde.
Po bramborach uz nesazim, odstup davam min. 3 roky a i to se zda malo.

Nemám moc na výběr po čem sázet. Jahody a česnek dáváme na okraje políčka, aby nepřekážely v průběhu roku traktoru. Česnek je na předplodiny ještě citlivější než jahody. Čím vadí brambory jahodám? K bramborám hnojíme organickým hnojivem a po bramborách je pěkně zpracovaná půda.

Vysadil jsem jahody vypěstované ze semínek na malý záhon, který umožňuje ohrazení a následné nakrytí textilií proti případným jarním mrazům. Odrůda neznámá, velkoplodá, remontantní.

Mirek napsal:Odrůda neznámá, ...

Proc pestujete neznámou odrudu ? Ostruziny mate taky nezname, maliny mozna taky.
Za ten cas co "bojujete" s neznámými odrůdami, jste si mohl davno vyzkoušet odrudy zname.

Jiřina napsal:Čím vadí brambory jahodám?  K bramborám hnojíme organickým hnojivem a po bramborách je pěkně zpracovaná půda.

Ano, po bramborach je pekne strukturovana půda a drive, když se pestovala odruda Senga Sengana, která byla na korenove
choroby rezistentni, se pestovani po bramborach i doporučovalo.

Ale pro prakticky vsechny ostatní odrudy to neplati, brambory jsou povazovany za nejhorší možnou předplodinu.
Podporuji choroby - fytoftora (Phytophthora cactorum) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).
Popis v dokumentu: Kořenové a krčkové choroby jahodníku.

Tak možná proto mi jahody v dalších letech pěstování mají sklon k vadnutí a přisychání, asi Verticilium. Před třiceti lety tento problém nebyl.

Před třiceti lety tento problém u malych pestitelu nebyl, protože nepestovali novejsi odrudy, ktere nejsou tak odolne.
Snazim se pestovat pokud možno odrudy odolne, resp. zadnou, která je hodne citliva ci nachylna na korenove choroby nepestuji.
Ale mam odrudu Asia, u ktere se udava castecna citlivost na Verticilium, takze se mi to obcasne castecne projevuje.
Take zvazuji, ze bych pristi rok znovu zkusil odrudu Malwina, u te se zas muze projevit phytoftora.

J.R. napsal:

Mirek napsal:Odrůda neznámá, ...

Proc pestujete neznámou odrudu ? Ostruziny mate taky nezname, maliny mozna taky.
Za ten cas co "bojujete" s neznámými odrůdami, jste si mohl davno vyzkoušet odrudy zname.

Je mi celkem jedno co je to za odrůdu, rozhodující je, jak bude u mne plodná a jaké budou plody. Sousedovi plodí nádherně velké jahody, minimálně 2x do roka, takže snad i mne budou dobré. Jednoplodící odrůdu máme taky neznámou a úroda velkých a pěkných plodů je púro mne rozhodující.
Jahody jsem koupil jedenkrát, maliny taky a obojí stálo za hovno (promiňte mi ten výraz, ale odpovídá to stavu). Maliny jsem v létě vykopal, protože ani pořádně nerostly, stáleplodící jahody tvrdé jak sviňa a bílé na řezu (typická supermarketová odrůda), a to ani nepíši o borůvkách, které ještě mají plody, a přitom by měly být již více než měsíc snězené (jsem zvědavý co mi na to odpoví království borůvek).
Tož, asi tak nějak .....

Uroda velkých a pěkných plodů je pro mne také rozhodujíci, ale aby to mel clovek pod kontrolou, tak povazuji
za nezbytne znat odrudu.
Zadnou neznámou odudu bych uz nepestoval, ani kdyby byla ze zlata.

O vikendu prihnojim jahody, po 10. zari by mely prejit do generativní fáze - zakládání květních pupenů pro příští rok.

Mam nachystan Kristalon Gold.

V pátek jsem postříkal jahody proti skvrnitosti listů Dithanem. Na zálivku hnojivem jsem se už nedostal a tak jim dám trochu toho Kristalonu Gold dnes. Jinak letošní výsadba zatím nic moc, přeci jen to sucho se na ní podepsalo i když jsem sazenice občas zalil. Doufám, že podzim bude pro jahody OK, a že se to na sazenicích pozitivně projeví.
Vladimír

Postrik (přípravkem Score) jsem delal uz před 2 tydny, Dithane jsem pouzil počátkem srpna.
Pouzivas Phosfik ?  Pokud jsi delal postrik, tak jsi ho mel pridat.

Od pana Ing. Kříže jsem dostal mailem následující radu: (litry/ha = ml/10m2)
Phosfik je možné přidávat k dalším fungicidům, tedy i ke Score, nejlépe v menším množství, např. 3 litry/ha. Při jednorázové velké aplikaci po výsadbě nebo na podzim proti fytoftoře se doporučuje dávka 10 až 12 l/ha, a pak se dává Phosfik samostatně. Dávka jednou za 4 týdny je v pořádku, je tak neustále udržována zásoba účinné látky v rostlině, protože Phosfik účinně funguje 4 až 6 týdnů, podle podmínek.

Škoda, že dnes prší. Mohl jsem ty jahody postříkat tím Phosfikem už dnes. Dám tomu těch 10 ml na 10 m2. Pro mne s 15 m2 to bude 15 ml. Musím si donést na zahradu jednu pipetu, abych to měl čím dávkovat. Konečně se asi dostanu k tomu, že si koupím tu digitální kapesní váhu, našel jsem si ji na internetu za 290,- Kč. je pro mne dobré, že si ji mohu vyzvednout osobně v jednom výdejním skladu v Brně.
Ten Dithane deklarují jako kontaktní. Existuje  nějaký postřik pro jahody se systémovým účinkem?
             Vladimír
PS.: Doufám, že se na nějaký den to počasí umoudří a umožní mně ten postřik provést. Phosfik jsem letos vlastně ani nepoužil. S takovou ta láhev zůstane ještě pro mé praprapravnuky.  
                      Vladimír

Pouzivam plastove injekcni strikacky 3 ml, mozna je pipeta lepsi. Ale jen pro mensi objemy pesticidu, pokud je to listove hnojivo
a objem 10-30 ml, nemusi to byt presne. Proto odmerim kapalinu pomoci nejake merne nádobky, která je soucasti každého
prodávaného pripravku.

Ano, Dithane je kontaktní, obdobne mednate fungicidy.
Systemovy pripravek pro listove choroby jahod je Score, prodava se v baleni 6 ml.