Brambory 2015

Vazil jsem velke, pozdni brambory, pred 2 roky bylo srazek primerene. Pripadne můžete zvážit sam po castech na nejake
kuchynske vaze.

V lonskem suchu byla u mne také bida, jen pozdni byly vcelku dobre, ale prumerne.

O vikendu jsme vykopali brambory - z 10-ti metrových radku byly dve plne prepravky i vice.
Rane ani stredni odrudy takovou urodu za stejnych podmínek nedaji, chut i skladovatelnost pozdni odrudy Jelly velmi dobra, resp. vynikajici.

Dnes jsem vykopala svoji jedinou fialovou bramboru, která sloužila jako indikátor výskytu plísně bramborové. Byla úplně zdravá, ale sklidila jsem brambory zvláštních tvarů. Jsou krásně tmavě fialové, ale nechápu, odkud se ke mě dostaly.

Mám rád bramborové placky, takové ty, které se pečou nasucho na plotně, potom se omastí sádlem a skládají se na sebe. Já je mám rád ještě s povidlím nebo nějakou marmeládou. Sehnat dobré brambory, které by se na tyto placky hodily je docela problém. Většina odrůd, které se dnes prodávají jsou brambory typu A nebo B, případně něco mezi. Po dlouhé době se mně letos podařilo koupit odrůdu B/C  (pozdní Bionta)a zasadil jsem ji u tchyně. Když jsme u ní včera byli, tak už je měla všechny vykopané, odhadem cca 30-40 kg z 5 kg sadby. Neodolal jsem a vzal jsem si tři brambory, včera je uvařil a dnes jsem si na zkoušku udělal tři placky- naprostá spokojenost jak s tím jak se placky dobře dělaly ale také s chutí. Opravdu tuto odrůdu doporučuji i pro jiné účely než jsou jen placky (kaše, výrobky z bramborového těsta, atd.).
                Vladimír
PS.: Jen je škoda, že jsem nemohl udělat nějakou fotodokumentaci. Momentálně nemám fotoaparát, ten starý zkolaboval a je na vyhození. Budu muset koupit něco nového

... pozdní Bionta ... ... kde se podarilo koupit ?

Na internetu se u Bionty uvadi varny typ ruzne, nekde jen B, nekde B - BC. V katalogu odrud brambor není varny typ uveden.
Osobne tedy tomu nepřikládám vyznam, resp. na vse používáme varny typ B. Obcas na Vanoce koupime v supermarketu
na salat varny typ A, ale ja v tom zadny rozdil ci velkou pochoutku nevidim, dulezitejsi je pro mne chut nez konzistence.

Pochopitelně není až tak důležité co je na sáčku v obchodě uvedené. Zkoušel jsem plno brambor u kterých byl uveden varný typ B a udělat z nich bramborové placky (mám na mysli ty, při kterých se dá do nastrouhaných uvařených brambor jen hladká mouka a potom se rozvalují) byl pro mne očistec. Placky se lepily, trhaly a několikrát jsem těsto dokonce vyhodil. Pochopitelně chuť je důležitá, ale co je platná chuť, když v bramboře chybí škrob.
Takže Bionta pro mne pokud jde o pěstování naprostá jednička, protože tento typ brambor nelze v obchodě koupit (dokonce ani na Zelňáku, kde se mně dřív občas podařilo nějaké takové koupit).
Vladimír
PS.: Když se podíváme do nedávné historie, tak se pěstovaly většinou pozdní odrůdy s vyšším obsahem škrobu (asi podle dnešního hodnocení C) ze kterých se zase těžko dělal bramborový salát na vánoce a tak každý sháněl Keřkovské rohlíčky. Dnes je plno odrůd A a zase chybí úplně C, které se rozvařovaly a používaly pro všechno. Ve škrobárnách, ke krmení domácích zvířat ( v žádném případě to neznamená, že jejich chuť byla horší než ty nové odrůdy) a také jako přílohové brambory. ,

No a kde jsi sehnal sadbove brambory Bionta ?
Bramborove placky znam, moc se u nas nedelaji.
Podle mne je dnes nejvíce odrud typu B, alespoň u Europlantu, kde kupuji sadbu, viz zde.
Na zaver hloupa otázka - není lepsi koupit placky "v prasku", když je s tim tolik práce a spatne se na to shaneji brambory ?

Brambory Bionta jsou z Osevy Brno, já jsem je koupil normálně v prodejně, která je blízko jejich sídla. Měli je o cca 14 dní později než všechnu ostatní sadbu raných a poloraných odrůd (musel jsem si pro ně zajet zvlášť). Jinak Oseva Brno má na Moravě několik prodejen (viz. internet).
Pokud jde o odrůdy typu B, tak je to něco mezi A a C, kdybych to měl pojmenovat, tak jsou to takové universály a je to stejné jako s ostatními víceúčelovými věcmi. Jistě nejsou tak kvalitní na saláty a s použitím konkrétně na placky pečené nasucho na plotně je to ještě horší.
Placky v prášku jsou určeny k přípravě placiček, které se smaží na pánvi, jejich základem jsou sušené brambory stejně jako u jakýchkoliv bramborových těst na přípravu knedlíků, halušek apod. Při přípravě vařených ev. smažených těst (placičky) to, že jsou udělány ze sáčku až tak nevadí a proto třeba knedlíky se švestkami dělám běžně ze sáčku, nechce se mně dělat bramborové těsto. Pochopitelně jsem se také snažil použít těsto na knedlíky s přídavkem hladké mouky. Příprava (vyvalování) byl trochu horor, trhalo se to, vypadalo to jako placka, ale ta chuť byla opravdu úplně někde jinde. Manželka si někdy koupí pár hotových placek a ohřeje si je v mikrovlnce, jsou docela dobré, ale ta cena není nijak příznivá 5,- Kč za kus.
Vladimír

U nas se placky delaly z brambor, které byly k dispozici a ani jsme nevedeli, o jaky typ jde.

V Jihlave je prodejna Osevy Brno, drive jsem tam na jare nakupoval (mj. vazene sadbove brambory), ale postupne jsem z vice
duvodu prestal, zejména oteviraci doba byla nevyhovujici (a je i nadale). Ale budu to vest v patrnosti, mozna tam sadbove
brambory Bionta zakoupim.

Co bylo dříve tak to už dnes neplatí. Normálně se pěstovaly pozdní odrůdy, vyorávaly se až na podzim a všechny byly z dnešního pohledu spíš typu C než typu B, pokud jde o typ A, tak tady byly snad jen ty Keřkovské rohlíčky. Používaly se (myslím tím typ B/C a C) na všechny způsoby i na ten vánoční salát. Hlavní podíl brambor byl určen pro zkrmení a v průmyslu pro výrobu škrobu, následně lihu. Proto byla úrodnost a obsah škrobu jedním z hlavních kriterií při šlechtění. Dnes každý pěstuje velmi rané a rané odrůdy všechny jsou typu A - B a proto se žádná sadba typu C ani nenabízí.

Nemam prehled, co se dnes komercne pestuje ani co se pestuje v malem pro vykrmeni vlastního prasete. Drive byly na vesnicích
zahumenky, každý kdo pracoval v JZD, coz byl skoro každý, tak mu pomohla technika z JZD a mel dostatek vlastnich pozdnich
brambor na konzum i pro prase ci prasata.

Na techto strankach se uvadi, ze Bionta je varný typ B a PCN-RO1,2 Rezistentní. V oznacovani rezistence proti hadatku
bramborovému se moc nevyznam.

U odrudy Jelly se uvadi - polopozdní odruda vysoce odolná háďátku bramborovému (Ro1, 3-5) s vysokým výnosem.
Takze se mi zda, ze Jelly je odolnejsi proti hadatku nez Bionta, coz povazuji za dulezitejsi, nez varny typ.

Muzu Ti v pripade zajmu na jare zaslat sadbove brambory Jelly na vyzkouseni.

Nejde ani tak o to, kdo měl záhumenky a pracoval v JZD, ale o to jaký typ brambor se tehdy pěstoval. Jistě se nepěstovaly v převážné míře rané a polorané brambory typu A ani B, všechno byly pozdní brambory. A tomu také odpovídala odrůdová skladba.
Dnes mne už více méně nezajímá, zda Bionta je B/C (jak uvádí Oseva Brno) nebo jen B jak je uvedeno na tebou uvedených stránkách. Bionta se mně plně osvědčila pro mnou požadovaný účel- placky pečené na plotně. Žádnou novou odrůdu už nechci zkoušet. Brambory už vlastně mnoho let na své zahradě ani nepěstuji, pěstuje je devadesátiletá tchýně, já jen zryji pozemek, zasadím brambory a až vyrostou tak je nakopčím, ostatní dělá tchýně včetně sbírání mandelinky. Nabídl jsem ji, že ten zbytek pozemku jí zatravním, ale s tím nesouhlasila a tak se tam pěstují brambory. Já jsem jí tam vpašoval jednu pozdní odrůdu Biontu a tak má tolik brambor co nikdy neměla a tak nám je stále nabízí. Tyto brambory jsou velmi chutné a dají se běžně použít jako brambory přílohové ev. na bramborovou kaši.
Vladimír

Myslim, ze o to dost jde (záhumenky a JZD), protože se stejne pozdni brambory pouzivaly jak ke konzumaci, tak ke krmeni, jaky to byl
varny typ nevim , ale chutove nebyly nic moc. Coz byl mozna důvod rustu obliby ranych a strednich chutnějších odrud.

Odrudy, co se pestovaly drive nepostradam, s novymi pozdnimi odrůdami nejsou kvalitou srovnatelne.

Tak o té chuti je to dost odvážné tvrzení. Mně brambory chutnaly už tehdy. V JZD jsme nebyli ani záhumenek jsme neměli, ale měli jsme pole na kterém se každoročně pěstovaly na cca na 600m2 brambory. Brambory mně chutnaly tehdy a chutnají mně i teď. Takovou paměť na chuť nemám abych dokázal dnes po padesáti letch jejich chuť porovnat. Jen by mě zajímalo, kde se ta lepší chuť vzala, když šlechtění odrůd brambor stejně jako všechna ostatní šlo směrem k úrodnosti, ranosti a odolnosti k chorobám stejně tak jako u ostatních potravin.
Stejně nesmyslné by bylo tvrzení, že odrůdy dnešních rajčat jsou chutnější než odrůdy staré. Na rozdíl od brambor se staré odrůdy podařilo zachovat a každý si to může porovnat.
Vladimír

Tak polopozdni az pozdni odruda Jelly vznikla krizenim "Marabel x 173/87/4476 L". Lepsi chut se tedy vzala z rane odrudy Marabel, která je povazovana za jednu z nejchutnějších odrud. Z druhé odrudy si vzala nevim co, asi lepsi odolnost vuci chorobam a skudcum.

V rajcatech se nevyznam, tam to mozna jde od desiti k peti, co se tyce chuti. U jahod je samozrejme chut také velmi dulezita, i když vznikaji i odrudy s velkym vynosem a prumernou chuti. Ale mensi komercni pestitele jahod, kteří nedodavaji supermarketum, ale prodavaji primo lidem z okoli, si nemůžou dovolit pestovat jahody, které lidem nechutnaji. Alespon tak jsem to od jednoho slysel.

Co se tyce skladby odrud brambor, asi se dost dovazeji, u nas v okoli se ve velkem uz radu let nepestuji, tak jako drive, udajne se to nevyplati, pouze mensi zemedelci pestuji pro primy prodej.

Jen ještě dvě poznámky:
1. Chuť je velmi subjektivní, co někomu chutná to nemusí chutnat jinému. Takže jestli nějaká odrůda je považována za nejchutnější, tak to nic neznamená. Já například pěstuji víc jak sto odrůd rajčat a nedokážu určit, která z nich je nejchutnější. Dokážu říct jen to, že toto rajče mně chutná a toto ne.
2. Odkud se vzala chuť Jelly, která ti tak chutná není tak jisté. V genetice to tak přímočaře nefunguje, to už věděl před sto padesáti lety Mendel. Je jen škoda, že my starší jsme nepolíbeni touto zajímavou vědou, která se jmenuje genetika a v určité době byla u nás považována za pavědu.
Vladimír
Vladimír

Ano, vidim to relativne zjednodusene a netrvam na tom za kazdou cenu. Rad se o genetice něco dozvim.
- Marabel povazuje za nejchutnejsi snad každy, koho znam a pestoval ji
- chut Jelly mi připomínala Marabel ještě drive, nez jsem si vyhledal puvod této odrudy
- nedomnivam se, ze šlechtění odrůd jde pouze směrem k úrodnosti, ranosti a odolnosti k chorobám a na chut se zcela rezignovalo.
To je mantra nekterych pestitelu, kteří maji zálibu ve starych odrudach a vse nove je podle nich bez poradne chuti.

Včera vysel v tistenych Lidovych novinách clanek "Kde se skryvá síla hybridů", kde se pise o novych poznatcích, co se tyce "heteroze".

Heteróza (heteroze) je specifický fenomén, kdy je F1 generace fenotypově "lepší" (např. silnější, výkonnější, plodnější...) než jedinci
z obou rodičovských generací.

Clanek se da vyhledat na internetu, začátek clanku tam není. Clanek konci tim, ze nektere zahady heteroze dále pretrvavaji.

Vsiml jsem si, ze snad zacal probihat podzimni prodej sadbových brambor, ale jen 25 kg, zde. Na podzim jsem zatím sadbove brambory nikdy nekupoval.

Minuly patek jsem se setkal s kamaradem, kteremu jsem na jare zaslal na odzkouseni odrudu Jelly. Na jare nejprve odmital, ale pak byl
(i jeho tchan) mimoradne spokojen - velky vynos, nat mu vydržela bez postriku zelena az do zari (priznive počasí, poloca cca 350 m.n.m.).
Pristi rok chce (i jeho tchan) pestovat prevazne jen tuto odrudu.

V pátek na zahrádkářské výstavě jsem si zakoupila 2 x 5 kg sadbových brambor velmi rané odrůdy Mariennka. Prý je velmi chutná. Sadbu mám k předkličování pro sebe a pro přátele. J.

Jiřina napsal:V pátek na zahrádkářské výstavě jsem si zakoupila 2 x 5 kg sadbových brambor velmi rané odrůdy Mariennka. Prý je velmi chutná. Sadbu mám k předkličování pro sebe a pro přátele.  J.

Za kolik Vám těch 5 kg sadby prodali?
Vladimír

V pátek jsem poprvé dělal ve větším bramborové placky. Bylo to v pohodě, nic se nelepilo ani netrhalo, jen na tom titanovém hrnci se to peklo nějak pomalu, asi nízká teplota. Příště zkusím nějakou pánvičku. Udělal jsem cca 25 placek, včera jsem dojedl poslední a tak budu muset udělat další. Problém je, že o ty placky má zájem každý v rodině a tak pár se jich vezme ke tchýni, pár si vezme syn, něco sní manželka a tak bych ty placky mohl dělat každý týden a ještě ve větším množství. To abych zoral ještě kus zahrady, abych měl další místo na pěstování těch brambor.  
            Vladimír

5 kg drobné sadby stálo 90 Kč. Prodej byl součástí výstavy, kde jsem vystavovala svoje výpěstky.
O svých zkušenostech s výrobou bramborových placek napíšu více do rubriky zpracování. J.

18,- Kč/ kg sadby brambor je asi obvyklá cena. Za tuto cenu jsem také kupoval ty tři odrůdy brambor od Osevy Brno. Ale jsou také prodejci, kde pět kilo sadbových brambor prodávali za 150,- Kč. Díky za odpověď.
Vladimír

Loni jsem zkoušel pěstovat rajčata ve 30 l nádobách od malířských barev. Moc se mně to neosvědčilo a kbelíky se mně teď povalují po zahradě. Asi zkusím použít dva až tři na zasazení brambor. Dle autora této fotografie dosáhl z takto pěstovaných brambor docela zajímavý výnos. Bude to jistě zajímavé, jen nevím z čeho namíchám zeminu, nic se mně nechce kupovat a kompostu už až zase tolik nemám, (budu ho potřebovat do pařeniště, kde budu pěstovat rané determinantní rajčata typu Sarayev a Vrbičanské nízké). Možná tam ke dnu frknu trochu toho koňského hnoje, kterého mohu mít plno.
Vladimír