Rajčata rostoucí při nízkých teplotách

Mirku,
z toho, že bych neměl rajčata koncem sezóny nemám vůbec strach. Tato determinantní rajčata pěstuji více či méně jen jako zábavu a proto také tento experiment. Ale pokud budu mít  o sedm až čtrnáct dní dřív nějaké zralé plody rajčat, tak mne to potěší a jistě si na nich s radostí pochutnám.
S brzkým výsevem rajčat nemám vůbec žádné problémy, protože sazenice pěstuji při docela  nízké teplotě 18 °C (jinou možnost nemám). Sazenice mně rostou výrazně pomaleji (2,5 až 3 měsíce), asi tak dvakrát pomaleji než rostou sazenice při 20-21 °C. Všechny rodí až do konce sezóny (pěstuji jen venku na záhonech). Na jídlo mně bude jistě bude stačit těch devadesát rostlin většinou biftekových rajčat, které budu letos pěstovat..
Pochopitelně budu keříčková rajčata vysazovat postupně v intervalech 3-5 dnů (hlavně proto, že počasí nelze předpovědět) a potom vyhodnotím, která výsadba byla nejúspěšnější a která byla úplný propadák. Vše v návaznosti na údaje z meteorologické stanice, která je 2 km od mé zahrady.

Dnes jsem konečně vysel všechna raná keříčková rajčata:
20 semen chladem otužovaných semen 0-33
20 semen 0-33 jako kontrolu
12 semen 0-33 upravených jiným způsobem ke zvýšení úrody
a po dvou semenech od Saraev M-22, Saraev I-2, Sarayev Otbor 1, Saraev Gruntovyi, Saraev Shtambovyi, Saraev Stoikyi, Saraev Druzhnyi, Jagodka, Kalinka, Latah, Darinka F1, Iceberg, Jantarnoi
Bude už zajímavé, jak ta upravená semena po té terapii budou klíčit. Jsem na to velmi zvědavý.

Na kdy plánujete výsadbu ven ?
Budete je sazet do dvojradku "jako brambory" (jak jsem cetl) ?
Ja tedy brambory sazim do radku a navrsim na ne hrubek, nevim tedy co je to v tomto smyslu dvojradek.

Asi bych nesrovnával brambory s keříčkovými rajčaty. Mezi brambory není po přihrnutí nijak chodit pokud nepočítám nějaký sběr mandelinky nebo postřik. Naopak mezi rajčata musím chodit každý třetí den kvůli zalévání a také kvůli zavedení vyrůstajících stonků do klecí a konečně i pro postupnou sklizeň. Prakticky pěstuji všechna rajčata v rozložení dvojřádek-cestička- dvojřádek-cestička.......
Včera jsem dostal objednanou tkanou textilii šířky 1 m, délka 40 m za cca 900,- Kč. Ještě teď v zimě vystříhám kulaté otvory o průměru cca 9 cm v potřebném sponu- vlastně dva řádky od sebe vzdálené 60 cm. Potom to na zahradě bude vypadat pruh folie, cestička- pruh folie- cestička....
Vladimír

To bude vypadat pekne a jiste to usetri spoustu práce s plevelem.
Jak zalevate, celou plochu (folii) nebo jen k rostline ?
Není 1x za 3 dny ve vedrech malo ?
A kdy tedy plánujete výsadbu ven ? Zda se mi na vysev semen brzo.

Rajčata na této folii budu letos pěstovat poprvé. Všechny ty roky co jsem pěstoval rajčata ve dvouřádcích s brázdou mezi nimi. Zaléval jsem do této brázdy vždy jednou za tři dny, loni i v těch největších vedrech 20-22 litrů do brázdy pro těch dvacet dva rajčat, tj. cca 1 litr na jednu rostlinu za tři dny. Ve dnech kdy nebylo tak horko stačilo jednu a půl konve tj. cca 15 litrů. I podle teorií je nejvýhodnější způsob zalévat cca jednou za tři dny v objemu jeden litr na rostlinu. Ne že bych se těmi radami řídil, ale interval i množství vody mně vyhovuje (je pro mne přijatelné jet na zahradu jednou za tři dny, častěji se mně nechce a proto nepěstuji např. nakladačky, které je nutno sbírat ve dvoudenních intervalech).
Moje sazenice rostou velmi pomalu a tak jejich zapěstování trvá poněkud déle než u jiných pěstitelů (60-90 dnů). Vysazovat chci až tehdy, pokud budou hlásit tří až čtyři dny teploty nad 17 °C. Kdy to bude zatím nevím, ale předpokládám že v nejhorším případě budu první rostliny budu vysazovat okolo desátého dubna.
Vladimír

Ještě k tomu zalévání: První dvě nebo tři zálivky směřuji přímo k rostlinám, potom už liji vodu jen mezi rostliny v dvojřádku. I pod folií budu mít řádky trochu vyvýšené (cca 5 cm), tak aby mně voda neodtékala mimo.
Vladimír

A zalevate s kropenickou nebo bez, pokud tedy zalevate do brazdy ?
Davam také 1 litr na rostlinu, ale pokud jsou teploty cca 30 stupnu a vyse, tak casteji (pokud mohu tak denne). Mne se zda 1 litr na rostlinu za 3 dny malo, zvlast pokud se ma zalit "plocha" mezi rostlinami a ne jen primo k rostline.

Plocha mezi rostlinami byla při hrůbkování minimální. Řádky byly od sebe 45 cm. Teď budu mít také řádky od sebe jen 45 cm, v řádcích 45 cm. Běžně tak pěstuji tyčková rajčata 15-20 let (tak dlouho co mám konstrukci a drátové spirály), vedu je na jeden výhon. Při tomto způsobu zalévání mezi řádky na folii se dostane všechna voda ke kořenům. Pochopitelně podstatně větší množství vody znamená větší rajčata (šťavnatější), ale to má také vliv na zhoršení chuti plodů (to není můj výmysl). Dokonce se uvádí, že rajčata pěstovaná tzv. suchým pěstováním (bez zálivky případně jen zálivka v opravdu suchém počasí) jsou nejchutnější.Nikdy jsem na svých rajčatech neviděl, že by se začaly listy nějak kroutit v důsledku nedostatku vody. Je nutné, zvykat rostliny na tento způsob zalévání již od výsadby.
Vladimír
PS.: Před chvílí jsem udělal kontrolu ve středu vysetých semen a k mé potěše vyklíčilo všech 80 semen (včetně těch, která podstoupila různou délku zmrazování). Docela mne to potěšilo. Teď semena zasypu a šoupnu je všechny za okno v ložnici, kde mám tu vzpomínanou teplotu 18 °C,

MrBig46 napsal:... Teď budu mít také řádky od sebe jen 45 cm, v řádcích 45 cm. ...

Trosku mne zmatlo, ze jste drive psal ... Ještě teď v zimě vystříhám kulaté otvory o průměru cca 9 cm v potřebném sponu - vlastně dva řádky od sebe vzdálené 60 cm.

O lepsi chuti, při malem zalevani jsem uz slysel. Jeden muj znamy tvrdi, ze zaleva - při pestovani v kbelících - az když rostliny "skoro vadnou" (kvůli chuti). Mne se ale zda, ze když moc nezalevam, tak moc nerostou, vynos je maly a nemá moc cenu je u mne venku pestovat (ve skleniku to vcelku jde).

Máte pravdu, v tomto vlákně píšeme o rajčatech keříčkových ne o tyčkových, které opravdu pěstuji ve sponu 45 x 45. Takže tato rajčata budou opravdu v řádcích 60 cm od sebe, jednotlivé rostliny 30 cm. Na zalévání nebudu nic měnit, používal jsem ho obdobně při loňském pěstování jahod.

Za těch čtrnáct dní jsem se v tomto projektu trochu posunul. Sazenice determinantních odrůd vypadají dobře, zatím mně nic neuhynulo, pokud nepočítám jednu Kalinku, která vylezla po zasypání bez děložních lístků. Ještě v jednom kelímku se něco divného stalo, že po zasypání vyrostla ze čtyř naklíčených semen jen jedna rostlinka, takže nebudu mít žádný Jantarnoi a jednu odrůdu Sarayev mám jen jednu sazeničku. V týdnu se mně podařilo vystříhat v koupené textilii kruhové otvory ve sponu 60 x 45 cm (to je definitivní pro tato keříčková rajčata). Z těch náročnějších prací mně ještě do jara čeká udělat pořádnou konstrukci na střech 6 x 3 m a posvařovat folie.
Vladimír

Pane Vladimire, mate zkusenosti s odrůdou Harzfeuer F1 ?

Byla by vhodna pro nižší teploty resp. do chladne oblasti pro venkovni pestovani ?

Před zhruba nějakými čtyřiceti lety jsem pěstoval rajče se stejným názvem, jen to nebylo rajče hybridní (z NDR). Měli jsem ho jen jednou a z těch dederoňáckých se nám více líbilo Hellperle, které jsme pak pěstovali celé desetiletí dokud nezačaly hybridy.
O tomto hybridním nevím nic, jen jsem tady někde v diskuzi četl pochvalu na tuto odrůdu.
Harzfeuer F1 jistě není rajče nějak speciálně šlechtěné pro chladnější oblasti. Bude asi stejně odolné k chladu jako obvyklé české hybridy počínaje Startem F1 a konče např. Orkádem F1. Problémem chladných oblastí (jak vy to nazýváte) je kratší vegetační období vhodné pro pěstování rajčat. Takže je vhodné pěstovat rajčata s co nejkratší DTM tj. dobou od rozvití do zralosti plodu, který se z květu vyvinul. Pochopitelně chladnější letní počasí prodlužuje tuto dobu. Například je dokázané, že italské odrůdy pěstované v ČR mají DTM o cca deset dní delší než v Italii (proto např. se San Marzanem jsou problémy s dozráváním a část plodů zůstane nezralých).
Vladimír

Dekuji za odpověd. S kratsi vegetacni dobou je mi to jasne, ale v posledních letech pozoruji i vyraznejsi výkyvy teplot koncem kvetna a zejména pak v cervnu, kdy je bud chladno nebo teploty kratkodobe vystoupi nad 30 stupnu, coz je na nic, v chladnu nerostou a horko efektivne "nevyuziji" a to do leta vstupuji s opozdenim, které se pak prilis uz nedozene.

Mate zkusenosti s odrůdou Toro F1 ? Chtel bych ji letos vyzkoušet.

Toro jsem pěstoval jen jednu sezónu někdy okolo roku 1998. Ten rok jsem si dělal test všech tehdy pro mě dostupných hybridních odrůd rajčat (Domino, Toro, Tornádo, Start, atd. V srpnu jsem pak s kolegy ze zaměstnání provedli takovou malou ochutnávku a vyšlo nám, že nejlepší jsou Start F1 a Cristal F1 a tyto jsem následně pěstoval více jak deset let. Jaké tehdy bylo Toro v porovnáním s ostatními to už si nepamatuji, žádné záznamy z té doby nemám.
Jistě je lepší mít větší portfolio pěstovaných rajčat a to je možno dosáhnout jen vlastním zkoušením, pěstováním, chutnáním. Toto nemůže nahradit žádný posudek od někoho jiného, protože jeho způsob pěstování může být diametrálně jiný, nehledě k tomu, že každému z nás může konkrétní rajče chutnat úplně jinak. Když si přečtete posudky prodejců semen, diskuzní příspěvky pěstitelů, tak se asi v jednom případě z tisíce dočtete, že to rajče nestálo za nic (v angličtině spitters tj. něco k vyplivnutí).
Takže doporučuji vyzkoušet více odrůd třeba jen po dvou rostlinách. Pokud jde o semena mohl bych Vám poslat z českých hybridů jen Bejbino F1 a Start F1, která nebudu letos vůbec pěstovat. Pokud jde o nehybridní mohu poslat některé velmi zajímavé odrůdy, které se pěstují i v horších podmínkách než jsou Vaše, ale pochopitelně nikdo Vám nezaručí, že tato rajčata u Vás budou úspěšná a budou pro Vás i do budoucnosti zajímavá. Prostě chce to zkoušet.
Přeji pěkný den
                    Vladimír

S tim souhlasim, ze je nejlepe všechno sam vyzkouset, ale zkusenosti jinych jsou ci mohou byt podnetne. Zkouset po 2 rostlinách je pro mne komplikovane casove i organizacne, nepestuji vice nez 3-4 odrudy a stejnak si je v nektere fazi (nejpozději při vysadbe) pomíchám.

Jake nehybridní odrudy byste mi doporucil, ale aby je bylo mozne normalne koupit ?

A ještě jeden hloupy dotaz - v cem jsou hybridni odrudy lepsi (nebo horsi) nez nehybridni ?

Zdravím Vás pane Jiří.. Pokusím se na Vaše dotazy odpovědět, moje odpovědi nemusí být stoprocentní, ale budou vyjadřovat můj názor.
S těmi nehybridními českými odrůdami je to složité. Mám na mysli jen červená rajčata s plody někde v rozmezí 50- 120 g, tyčková. Prakticky někdy od roku 1981, kdy na trh došla první hybridní česká odrůda Start F1se už čeští šlechtitelé přestali zabývat šlechtěním tohoto typu rajčat (nehybridních). Takže dnes zbyla v českém sortimentu jen nehybridní rajčata Stupické polní rané, Stupické skleníkové a Sláva Porýní. Všichni začali pracovat na šlechtění hybridních rajčat, přičemž sledovali zejména úrodnost, skladovatelnost a odolnost k otlačení. Vznikla řada kvalitních hybridů, s dobrou chutí a protože výchozí materiál pro šlechtění byl v jedné rodičovské linii stejný tak jejich chuť je podobná. Jen ta chuť oproti Start F1 event. Stupickému trochu ustoupila do pozadí, ale to nahradí odolnost a úrodnost těchto hybridů. Většina zahrádkářů je zvyklá na tuto chuť a na trzích se objevují většinou jen tato rajčata event. jejich sazenice.
V poslední době se objevila na trhu semena menších červených rajčat (Pollicino, Bejbino, Spencer, atd.) a mnoho zahrádkářů jim dává přednost pro přímý konzum, protože jejich chuť se jim zdá lepší. Většinou jsou to odrůdy rané a proto jsou vhodné i do nepříznivějších podmínek.
Existuje ještě jedna skupina rajčat, která jsou větší, s méně semeny, méně gelu a více masitá, kterým dávám přednost já. V českém sortimentu zatím taková rajčata moc nejsou, jen Herodes a Brutus, která nepatří k nejúrodnějším. Kdybyste chtěl nějakou cizí odrůdu vyzkoušet, mohu Vám semena poslat. Nemusíte mít strach, že si je spletete s nějakým Harzfeuer F1 , Toro F1 nebo některým jiným českým hybridem.
Vladimír

Dekuji za obsáhlou odpověď.
Loni jsem zkousel kerickove rajce Sejk (nehybridni).  Mel jsem 2 ve skleniku a 3 venku, venkovni jsem mel nejprve zasazeny v 2 L kontejnerech, ktere jsem mel cca do konce cervna ve skleniku (abych obesel nepriznive cervnove pocasi) a az pak jsem je vysadil ven. Dozrala kompletne i venku, ale uplne jsem nebyl s chuti ci konzistenci plodu spokojen.

Pokud mate zkušenost s odrůdou Sejk, jak by jste ji charakterizoval ? Mne se zdalo, ze ma méně gelu a semen a prilis mne to nenachlo.

Hybridní osivo F1 se získává každý rok novým křížením. A jak se mnozi ty odrudy ze kterých vznika hybrid F1 ?

Jednu cizi odrudu do nepriznivych podminek bych rad vyzkousel, ozvu az dorazi zasilka s Phosfikem (zatím neprisla, vyckam do pondělí,
pak jim zaslu mail).

Odrůdu Šejk s úspěchem pěstuji asi od r. 2011na poli, předtím jsem ji zkoušela na vlhkém příručním záhonku. Na záhonku rozložitě rostoucí keř decimovala plíseň o měsíc dříve než ostatní rajčata. Na poli v příhodném roce většina plodů dozraje. Dozrávání je hromadné. Někomu ze známých Šeky chutnají. Naše rodina je v syrovém stavu nekonzumuje. Dozrává hromadně, dobře se loupe, zavářím jako loupaná rajčata ve vlastní šťávě. Děti to používají jako hlavní rajčatový polotovar k univerzálnímu užití při vaření.
Letos má o sazenice Šejků zájem moje sestra na Šumavě. Plody se jí u mne na zahradě loni líbily, letos je chce pěstovat v nádobách u jižní zdi. Jinak pěstuje rajčata jen ve skleníku.

Jiřina napsal:Plody se jí u mne na zahradě loni líbily, ...

Ano, plody vypadaji velmi pekne. Rodine vcelku chutnaly, ja mam jinou predstavu, ale rad jsem je vyzkousel.

Průběžně sleduji jak paní Jiřina komentuje své úspěšné pěstování keříčkového rajčete Šejk. Já mohu jen závidět. Pěstoval jsem ho tři sezóny po sobě a vždycky mně tato rajčata hodně hnila (každé druhé). Přitom jsem je měl mezi keříčkovými rajčaty (patnáct odrůd) a žádná z nich nehnila. Loni byl rok suchý a docela mne to překvapilo, byla to taková mokrá hniloba. Nevím jestli to náhodou nebyl nedostatek Ca, nijak jsem to zvlášť nestudoval, jen jsem se rozhodl, že už je pěstovat nebudu. Ze semen to snad nebylo- dokonce jsou ošetřena nějakým fungicidem (zbarvená zeleně).
Máte pravdu, že Šejk má méně semen a také gelu. Je to odrůda určená především ke zpracování. Nelze je srovnávat hlavně po stránce chuti s masitými rajčaty určenými především ke konzumaci a na saláty. Jejich dužnina má úplně jiný charakter než Šejk.
Výrobce hybridního osiva F 1 má k dispozici dvě stabilizované odrůdy (otce a matku). Často matka nemá ani pestíky s pylem aby se náhodně nedostal vlastní pyl na pestík (dokonce se nějakým chemickým způsobem zabrání vývinu pestíků v květu). Pyl se přenáší z otce na matku ručně ( štětečkem ?). O matkách a otcích se většinou nic neví (jsou to tajemství, která si firma hlídá), je jen známé, že Start F1 je výsledkem křížení mezi Ostravským raným a nějakým bulharským rajčetem označeným jen písmenem a číslem. Mohl bych konkrétně najít přesně které rajče je matka a které otec, ale je to k ničemu.
Vladimír

Jiří,
Phosfik není podmínkou proto, abych Vám poslal nějaká semena. Phosfik pokud bude, stačí když ho budu mít někdy v dubnu, ale semena rajčat byste měl mít už někdy teď, protože výsev někdy začátkem března je optimální. Prosím pošlete mně poštovní adresu na kterou mohu semena zaslat. Pokusím se vybrat něco chutného, pokud možno odolného a úrodného.
Vladimír

Dik, za upozorneni, poslu Vam adresu do SZ, vysevam cca v první pulce brezna, na par dnech nesejde.

Psal jsem dnes ohledne Phosfiku mail dodavateli, zasilka je od 16.02. resp. od 18.02. na ceste, sledovani zasilky zde.

Šejky pěstuji výhradně na zpracování - mají výborný poměr dužiny ke zbytku (semínka, šlupky) a protlak je výrazně červený. S hnitím má opravdu problém, ale zrovna minulé léto mi vydržely až do září prakticky bez plísně. Letos je budu také vysévat.