Sušená rajčata

Ve skleníku a záhonech zrají Novinky Pridnestrovja a postupně se k nim přidávají další odrůdy. Asi zkusím první várku sušených rajčat, tentokrát ne do sušičky ale do trouby, dle tohoto nebo tohoto receptu.

já jej mam tak 1.3-1.4 a je skutecne o dost nizsi, libi se mi vsak jeho vzdusnejsi habitus, listy nejsou vsude

Ano, rostlina je hodně "řídká", jedu na zahradu a nafotím, včera už bylo šero.

Mě začínají houfně dozrávat pozdní odrůdy na sušení, San Marzana, Scatolone a pod. Loni to bylo až 8. srpna. Je to všechno nějak dřív. V tom vedru to budu sušit na slunci.

Zkoušel jsem předloni sušit na slunci a rajčata zčernala, bohužel. Navíc je nutno na noc rajčata uklízet protože vlhnou, holt sicilské podnebí je jiné.

odruda Supermodel vyrazne prekracuje plodnost odrud typu SM, akorád jsou plody ruzove, nicmene po ususeni jsou plody červené, omlouvám se za zaplvelení

upload an image

Před chvílí jsem založil čtyři plechy rajčat do trouby. Supermodel se mi zdá na sušení moc měkký a masitý (využití spíše na kečupy), navíc vypadá jinak než na přebalu, což mne zklamalo. Letos ho zkouším ve skleníku, vloni venku ho poničila mokra. Takto dopadl -



Na sušení jsou opravdu nejideálnější odrůdy bez masité dužiny, mile mě letos překvapily Torch a Torquay.

ja jej mam letos tez ve skleniku, vloni jsem mel Torquay a zadna slava - nenadchne, neurazí
ten Supermodel je nejspis takova univerzalni odruda na zpracovani - kecupy, suseni, omacky, je fakt, ze neni tak suchy jako SM, ale susit jde krasne a chut je perfektní, navíc jeho vzrust je tak akorad ve skleniku, tez plodnost je vyssi nez u SM, neni to hybrid, takze osivo si mohu delat sam, pro me idealni odruda

Poprvé se mi podařilo dosáhnout struktury sušených rajčat, které má velmi blízko k italským. Nejsou sušená ze sušičky a tudíž jako skvělé "chipsy", jsou dle již dříve zmíněného postupu pečená v troubě. Zbývá ještě doladit ochucení bylinami, dosolení a vyzkoušet kolik vydrží při umístění do oleje s česnekem. Použito bylo hodně protáhlých odrůd typu San Marzano, vhodnější by se v tomto případě jevily oválné odrůdy (Novinka Pr.).

PS: Boha, také krásne rajčiny, škoda ich zožrať! Tohle zbylo ze čtyř plechů.

u nas doma je jen sušíme a až behem jidla je doladíme bylinkami a solí, přece jen ne každá návštěva je dychtivá po Na Cl

Ta sušená pečená rajčata vypadají senzačně. Taky to vyzkouším.

Novinka Pridnestrovja (ty rostliny uprostřed) od Nikitovka seed z ebay) se mi nepovedla. Plody většinou velmi malé a náchylné k nekróze. Přisuzuji to pravděpodobnému přehnojení (Cererit na jaře), nebo použitím tkané textilie, nebo kombinací obou faktorů. A nebo špatnými semeny, neb ani ostatní odrůdy od Nikitovky příliš neodpovídají popisu.

Škoda, těšil jsem se na sušení.

Mám letos několik rostlin Novinky Pr. a bohužel každá jiná. Nejhezčí byla ve skleníku, venku na záhoně každá jiná. Protože nejlepší byly ty první plody a plody ve skleníku, ta to dávám za vinu hlavně těm hicům. Dávám dohromady i další odrůdy, které se osvědčily i v těchto horkách, ty mají plody typu San Marzano.

miroslav napsal:u nas doma je jen sušíme a až behem jidla je doladíme bylinkami a solí, přece jen ne každá návštěva je dychtivá po Na Cl

Jasně, každý jak mu chutnají.

Po včerejším obědě /těstoviny se sušenými rajčaty a sýrovou omáčkou/ a večeři /zapečené toasty se sušenými rajčaty a mozzarelou/ musím vzdát hold této úpravě rajčat.Ročník 2015 je obzvlášť vydařený. Někdo je před sušením namáčí do červeného vína, což vzhledem ke zděděnému vinohradu /už teď mě bolí záda/ nebude problém.Jen pořád hledám tu nej odrůdu. San Marzana příliš hystericky reagují na nedostatek přijatelného vápníku a tak budu sušit bifteky. Už se těším.

Při spravnem hnojeni by nemel byt s vapnikem problém. Pokud bych mel pro San Marzano podmínky, tak bych ho pestoval.

Ano, San Marzano hodně trpí na suchou hnilobu květního konce. Není se co divit, je to rajče víc jak sto padesát let pěstované v úplně jiných podmínkách než jsou u nás (sopečná půda, větší sluneční svit, atd.) Je to jen fyziologická porucha, ale má často větší následky než listové choroby snad jen s výjimkou plísně bramborové. Touto poruchou někdy trpí i výše vzpomínané biftekové odrůdy a také velká srdce. Já jsem například loni pěstoval dva bifteky Brutus, na jednom jsem nechal jen dva květy tzv. megabloom (vždy tři květy se srostlými čnělkami) a na druhé jsem nechal všechny květy a malé plody (mám dojem, že květů bylo dvanáct). Rostliny rostly vedle sebe vzdálené od sebe 45 cm. Výživu měly stejnou! Z těch dvou květů na první rostlině jsem měl dvě rajčata, jedno 110 dkg druhé 70 dkg. Když jsem si prohlídl nasazené plody na druhé rostlině, tak jsem zjistil, že všechny plody i teprve nasazené o průměru cca 0,5 cm měly už malou černou tečku v místě květního konce. Podle mého názoru už v době ihned po opylení nestačila rostlina zásobovat všechny odkvetlé zárodky plodů vápníkem, každému dala trochu ale žádnému to nestačilo. Z druhé rostliny jsem nakonec neměl žádnou úrodu. Ještě nikdo na celém světě nedokázal určit jak by měla vypadat půda ve které by k této fyziologické poruše nedocházelo, jaké pH, jaký poměr základních živin a k tomu ještě hraje svoji roli počasí- sucho, velké mokro, atd. Hnojením se asi v amatérských podmínkách dá těžko této poruše stoprocentně zabránit.
Já se pokusím tento problém řešit pravidelným postřikem Wuxalem Ca na list (cca 1 x za deset dní). První postřik budu realizovat těsně před odkvětem prvních rajčat. Počítám že tři postřiky za celou sezónu by měly stačit, protože později v sezóně jsou rostliny silnější a problém s hnilobou většinou sám odezní.
Jen k tomu sušení. Mně se nejvíc osvědčila keříčková odrůda Napoli (taky někde z pod Vesuvu), pokud se pamatuji s hnilobou jsem tenkrát žádný velký problém neměl (naposledy jsem sušil předloni). Rajčata jsou to trochu menší a i sušení mně přišlo jednodušší než SM.
Vladimír

Tak to je mozne, ze nikdo na svete presne nevi, jak optimalne hnojit rajcta, v oblasti pestovani jahod je situace podobna, ale nejake poznatky k dispozici jsou.

Pokud jste mel od sebe 2 rostliny vzdalene 45 cm, které mely stejnou vyzivu, tak z toho nevyplyva, ze tato vyziva byla optimalni. Ale naopak, z dosazenych vysledku vyplyva, ze optimalni nebyla.

O problematice hnojeni je nutne vedet pokud mozno co nejvice a pouzivat sirsi spektrum kvalitnich hnojiv. Cererit prilis kvalitni hnojivo není, se samostatnym hnojivem Kristalon Plod a kvet si nevystačíte.

Letos na jare mam v umyslu zakoupit hnojivo YaraVita TENSO Coctail (práškové hnojivo - koncentrát sedmi mikroprvků v chelátové formě) pro aplikaci na list. Chci ho poridit především kvůli jahodam, ale zkusim ho i na jiné plodiny.

To jsme si trochu nerozuměli. Jistě můj příklad se dvěma rajčaty nic neříká o tom, jestli bylo hnojení v pořádku, ale vápníku v půdě bylo jistě dostatek. Problém je jak se má dostat dostatek vápníku (hlavní stavební prvek bez něhož to asi nejde) z půdy přes kořeny až na místo kde je ho nejvíce potřeba, tj. do rostoucí části rostliny (nových listů,květů a plodů). Já v tom vidím obdobný problém jako u lidí s osteroporózou ( v medicíně jsem ale úplný laik, tak se na mne doktoři nezlobte jestli jsem mimo).
Vladimír

Osobne se spis snazim hledat a pozorovat analogie mezi ruznymi plodinami, vychazim samozrejme z jahod.

V prednasce "NOVÉ TRENDY VE VÝŽIVĚ JAHODNÍKU" je uvedeno: Amonná hnojiva používáme pouze v době před květem. Jakmile jahody začnou kvést, nesmíme použít žádné amonné hnojivo, protože amonný kationt je velkým konkurentem vápníku a omezuje jeho příjem rostlinou. Porosty hnojené amonnými hnojivy v době květu nebo dokonce plodnosti mají prokazatelně nižší obsah vápníku v plodech ...

Jsou tam i další informace o vapniku, samozrejme nevim nakolik shodne to plati pro rajčata.

CERERIT Obsah základních živin: granulovaná směs anorganických hnojiv, složená: 29,0% síran amonný, 16,0% amofos (zrejme také amonne hnojivo), 22,0% síran draselný, 26,5% jednoduchý superfosfát, 6,0% kieserit, 0,35% kyselina boritá, 0,05% síran zinečnatý, 0,03% síran měďnatý, 0,018% molybdenan amonný.

Vloni jsem zapracoval před výsadbou do půdy dolomitický vápenec a problémům jsem se opět nevyhnul. Nedostatek přímého vápníku pořešilo opět hnojivo Vuxal Kalcium postřikem na list. Dále jsem myslel, že hořčík obsažený v dolomitu pomůže pořešit jeho nedostatek, nepomohl.

V domácích podmínkách je tolik aspektů, které mají negativní vliv na zdravý růst, že je prostě nemožné to ukočírovat. Největším svinstvem je absolutně nestabilní počasí, dalším vzdálenost zahrady od bydliště. Zálivka, hnojení a ošetření je již jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Mirek napsal:Dále jsem myslel, že hořčík obsažený v dolomitu pomůže pořešit jeho nedostatek, nepomohl.

Mozna by pomohl, ale zalezi jaka jste pouzival hnojiva. Tipuji, ze vůbec nepouzivate ledek vapenaty a ze davate jen Kristalon Plod a kvet.

Ledek vápenatý mám, ale kdy jak a na co jsem ho použil, tak to bohužel už nestíhám, na takový přehled už nemám čas a ani nervy, nějakým způsobem eviduji jen postřiky proti chorobám a škůdcům.

Tak ja taky moc nestiham, ale problematiku hnojeni si snazim ujasnit, resp. kazdorocne nejak zhodnotit. Jahod mam vcelku hodne,
tam je spravne hnojeni dulezite.

Letos chci používat Yara Mila Complex do kvetu nejen u jahod, ale i u rajcat a okurek (obsahuje amonny dusik) a pote Kristalon Cerveny (jahoda). Mam ještě krabičku Kristalon Plod a kvet, ale uz ho kupovat nebudu, mam vetsi množství Kristalonu pro jahody, který ma podobne slozeni. YMC i Kristalon doplnuji ledkem vapenatym.

Dotazoval jsem se na ledek vapenaty - zda se vyplavuje destem z pudy i vapnik (obdobne jako dusik) nebo se v pude vaze ?
Před casem to zajímalo pana Vladimira na jinem webu.

Vápník se v půdě váže do sopčního komplexu, kde je relativně pevně vázán a zlepšuje drobtovitou strukturu půdy. Ovšem velmi silné dešťové srážky obecně mohou vyplavovat všechny živiny do spodiny, vápník je tím jen málo ohrožen, ale nějaké menší nedůležité
úbytky jsou.