Hydroponie 2020

Jahody potřebují docela výrazně kyselé pH, při zásadité reakci hnědnou listy a rostliny to vzdávají. Tak jestli v tomto není ten pes zakopán.

Pic kozu do vozu, já trubka zapomněl koupit ty baterky do PH metru. Nějak už mi přestává sloužit paměť. Musím to dnes v Hradci napravit.

Baterie jsem koupil. Rozmíchal jsem kalibrační roztok a provedl jsem kalibraci PH metru. Měřit jsem začal u zeleninové stěny. Hodnota 6,4 je na horní hranici ideálního rozmezí (5,5-6,5), takže v pořádku. U jahodové stěny to bylo mnohem horší, tam bylo 7,3. Rozmíchal jsem hnojivo na EC 1,5, PH kleslo na 6,8. Na další snížení PH jsem dle rad na jednom grow-fóru použil kyselinu citronovou, nic jiného jsem doma stejně neměl. Nasypal jsem trošku a rozmíchal, PH kleslo na 5,3, tak uvidíme jestli se to nějak projeví.

Kyselina citronová je v pořádku, stačil by dokonce obyčejný ocet. Z těch 7.3 musely být jahodníky šílené.

Catka napsal:Z těch 7.3 musely být jahodníky šílené.

Já myslím, že kdyby mohly, tak mě zašlapou do země. Já jsem si jim omlouval, ale nějak nereagovaly.

Dnes jsem do zeleninové stěny doplnil 30litrů vody a zvýšil jsem EC na 2, použil jsem na to 60g hnědého kristalonu, 30g síranu hořečnatého a 60g ledku vápenatého. PH 6,3

Se slzou v oku vám musím oznámit, že končím s pěstováním jahod v hydroponii. Další čtyři sazenice odešly a já nemám to srdce pozůstalé dál trápit svojí neschopností nebo neznalostí. Ze 70ti jich zatím žije 44 a bůhví kolik jich dožije dalších dnů. Pozůstalé jsem přesadil do substrátu smíchaného s kompostem. Není mi líto peněz ani mého času a mé práce, ale těch sazenic a práce lidí kteří je vypěstovali. Nedokázal jsem se o ně postarat a ony odešly do kytičkového nebe. Moc mě to mrzí. Život jde dál a já slibuji, že už jahody v hydroponii pěstovat nebudu. Budu se dále věnovat rostlinám, kterým se u mě daří. Omlouvám se tímto všem příznivcům, jahodová stěna končí. Foto: přeživší, prázdná stěna, jahoda Elán v květináči, kterou jako jahodové miminko dostal v únoru syn od pana Lebiše v Boskovicích, když jsme tam byli pro substrát a truhlíky.
  

Dnes jsem vyštipoval rajčata a napadlo mě využít prázdnou stěnu k zakořenění zálistků. Deset jsem jich tedy dal do košíků na zkoušku. Přidal jsem ještě zbytek salátů co jsem tu měl a ještě včera prázdná stěna pomalu ožívá.
 

Kolegyně přinesla do práce nějaké údajně malé chilli papričky. Jestli prý to chci, jinak to vyhodí, že se jí to nějak přemnožilo a žádný už to nechce. Tak mám další obyvatelky nové stěny.

Pěkně to roste.

Máš to parádní.

Ty jo! Fakt moc hezký pohled.

Catka napsal:Ty jo! Fakt moc hezký pohled.

Mirek napsal:
Máš to parádní.

Díky za pochvalu, v téhle stěně to roste samo bez většího přičinění. Pořád nechápu kde jsem dělal u jahodové stěny chybu. Teď nemám moc času na pokusy, ale možná zkusím zakořenit jednu odnož z té Lebišovky a dám jí sem místo nějakého sklizeného salátu.

S chutí jsem si přečetl celou reportáž o hydroponii 2020. Velmi inspirující a zajímavé! Velká škoda, že se nepovedla ta jahodová stěna, byla by to neskutečná pecka! O problematice pěstování v hydroponii nevím nic, takže jsem naprostý laik, ale napadá mne, jestli náhodou nebyl problém v asfyxii kořenů, čili nedostatku vzduchu. Některé rostliny jsou na to hodně háklivé a reagují hnitím kořenových špiček. A to je paktický exitus rostliny. Byly kořeny jahodníků v době pěstování nad vodní hladinou anebo ponořené pod ní? Jak vypadaly kořínky po vytažení z keramzitu? Byly nahnilé?

Taky mne ta jahodová stěna moc mrzí. Jak je již zmíněno, polovina rostlin byla pěstována s kořeny stále ponořenými v roztoku a polovina rostlin v systému EBB AND FLOW, tzn. že kořeny byly dvakrát denně zaplaveny roztokem, který následně všechen odtekl zpět do nádrže. Vodu a živiny měly čerpat pouze z vlhkého keramzitu. Poškození rostlin bylo patrné v obou případech. Pravda je, že v systému se stálou hladinou roztoku bylo poškození větší než u systému EBB AND FLOW.  Vyskytovalo se mi tam více problémů, zmíněné nevysvětlitelné zvyšování EC a pak vysoké PH. Kořeny většiny rostlin, byly hnědé, oslizlé. U některých byly zase krásné nové bílé kořínky. Opravdu nevím kde byl největší problém, zvlášť když jsem loni měl deset jahod v původní stěně a nebyl s nimi problém. Dokonce jsem ani neměl PH ani EC metr.

Přiznám se, že jsem Vaše starší reportáže o hydroponii nečetl, a tak nevím, co je to EC, atd... Zajímalo by mě, jestli se jahody v hydroponii dají normálně pěstovat, anebo jste v tomto způsobu pěstování jahod průkopníkem? Pokud platí první varianta, tak bych to rozhodně nevzdával a hledal bych, kde se stala chyba. Vždyť už jste vynaložil tolik práce a elánu. Ta vidina konečného výsledku rozhodně za trochu pokusnictví a experimentování stojí. Zvlášť, když píšete, že se Vám loni jahody takto vydařily! Já bych se odpíchnul od těch zahnívajících kořenů, o kterých píšete, že byly hnědé, oslizlé. Těm kořenům se ve Vašem živném roztoku něco nelíbí. A tak hnijí. Co to může být? Možná je to příliž nízká teplota, nadbytek hnojivých prvků, nebo třeba jen některého z nich, patogenní plísně, které se tam postupně namnožily a nakonec to může být i ten zmíněný nedostatek vzduchu. Co se změnilo od loňska, kdy jste byl úspěšný?

EC je zkratka anglického termínu Electric Conduktivity. V překladu to znamená elektrická vodivost. V praxi to znamená asi toto: Hnojiva jsou anionty či kationty solí rozpuštěné ve vodě. Elektrický proud ve vodném roztoku vedou právě kationty a anionty.
Určitě nejsem průkopníkem pěstování jahod v hydroponii. Inspiroval jsem se na YouTube. Jsou různé způsoby. Velkopěstitelé jahod je pěstují také hydroponicky. Zasazené v kokosovém substrátu a kapilárami je přiváděn živný roztok. Já se nevzdávám, pouze si dám pauzu, nestává se mi, že by mě první neúspěch odradil. Vynaložená práce a úsilí nepřišla vniveč, mám zbudovanou stěnu, kterou mohu využít pro jiné rostliny. Největší rozdíl od loňského roku je, že místo zelených sazenic jsem letos použil frigo sazenice, další je, že loni rostly jahody ve společnosti další zeleniny a letos to bylo pouze 60 jahod. Živný roztok jsem použil stejný, vzduchování také. Už jsem si pohrával s myšlenkou použití dvojitého dna a kokosového substrátu, ale potřebuji si to pořádně promyslet. Letos už k tomu určitě nedojde, mám důležitější věci na práci.

Hm, myslím, že hlavní rozdíl oproti loňsku je tedy ten, že letos jste tam měl jen samé jahody, desítky sazenic, kdežto loni jich bylo jen pár. Tak jestlipak se v tom pěstebním roztoku nenamnožily nějaké škodlivé bakterie, jejichž vysoká koncentrace byla dána právě tou monokulturou? Např. když zakořeňuji řízky révy ve vodě, tak po vyrašení kořínků je třeba držet vodu čistou, protože ve zkažené (kalné) vodě snadno podléhají hnilobě. A jakmile světlá špička mladého kořínku zhnědne, je konec, takový kořínek se nikdy neuzdraví a následuje jeho konec. Nedivil bych se, že velkopěstitelé v hydroponii přidávají do živných roztoků i nějakou dezinfekci.

Wimpi napsal:Hm, myslím, že hlavní rozdíl oproti loňsku je tedy ten, že letos jste tam měl jen samé jahody, desítky sazenic, kdežto loni jich bylo jen pár. Tak jestlipak se v tom pěstebním roztoku nenamnožily nějaké škodlivé bakterie, jejichž vysoká koncentrace byla dána právě tou monokulturou?
Nedivil bych se, že velkopěstitelé v hydroponii přidávají do živných roztoků i nějakou dezinfekci.

Když zmiňujete ty bakterie v živném roztoku, tak je tady vlastně jeden důležitý aspekt. Ve staré stěně je nádrž o objemu 60litrů a u nové je nádrž o objemu 150litrů. Takže je více prostoru pro případné množení nějakých těch bakterií. No zkusím pohledat další informace, případně se pokusím najít někoho kdo se tomu věnuje a daří se mu.

Přináším další reportáž o stavu hydrosezony. Dnes jsem vysazoval bazalku a zbylo mi dvanáct menších rostlinek. Tak jsem je přidal do stěny. Saláty už také začínají růst a u papriky už také občas nesměle vystrkují kořínky skrz košíčky. V druhé stěně vše roste, úbytek roztoku je 30l. EC kleslo na 1,9, PH je stabilní 6,3.
Fotky: bazalka, saláty Kamenáč, kedlubna Colmar, Vilma, Venus, Aztek, saláty Kamenáč a Cassini, rajče Ananas.
        

Květ toho Ananasu je nádherný, taková kytka potěší každou ženu, ještě jednou moc děkuji

Dnes jsem doplnil 40l roztoku. Abych to neměl tak jednoduché, tak mi saláty napadly nějaké vrtalky.
 

Zbyly mi tři prťavé okurky odrůdy Minisprint, už jsem neměl jinde místo, tak jsem je šoupl nahoru do stěny a jestli porostou nechám je viset dolů ať ukáží co umí.

Včera se mi podařilo zachytit malého pracanta, jak opyluje hydroVilmu.
 

Nemám teď moc času ani chuti se čemukoliv na zahradě a ve skleníkách věnovat. Takže jen rychlá fotodokumentace.