Jahody 2020

Jahody mám stále ještě zakryté netkanou. Zatím jsem nenašel odvahu to odkrýt, protože bych s tím musel hned něco udělat. Postřik Scorem ani Kuprikolem jsem na podzim nezvládl a tak to Score bude první co budu muset udělat. Jedno je mně jasné, že jakmile to odkryji, tak budu muset hlídat předpovědi počasí, aby mně to v květu nenamrzlo.  


                         L.

Postrik Score se ma delat, když se začínají se objevovat krátké květní stvoly,
(při viditelných základech květů v srdéčku) - proti chorobě Gnomonia.
To bude u Tebe asi relativně brzo, chce to nejprve jahody "vyčistit" a pak postrik, který
výborně působí i proti listovým chorobám.

Já jsem jahody před 14 dny kompletně vyčistil, ale udělal jsem chybu. Odkrytá země rychle vyschla a teď tam jsou praskliny, že do nich strčím prst. Zavlažování mám momentálně rozdělané a protože není kde nakupovat materiál, tak nevím, kdy bude v cajku.

padr napsal:Odkrytá země rychle vyschla a teď tam jsou praskliny, že do nich strčím prst.

A to jste nechal povrch zeminy udusany ?
Pokud byste povrch po vycisteni zkypril, tak by povrch vyschnul, ale nejaka vlaha by se udržela, urcite by nemely vznikat praskliny.

O vikendu jsem vycistil jahody.
Polovina dubna je pro to na Vysocine vcelku vhodny termin, ještě v podstate nic neroste,
jen trochu pažitka, kterou jsem prezimoval, něco je narasene.
Udelal jsem postrik Phosfikem 4ml/0,8l/10m2.
Druhy den rano zalil rozpustenym YMC a po vsaknuti a oschnuti zkypril povrch.
Tento vikend asi udelam zálivku horkou soli a ledek vapenaty dam asi az další tyden.
Teploty mají byt spis nizke, tak neočekávám ani nechci nejaky bujny rust.

Nechci zatím zvykat jahody na nějakou zálivku, ale chtěl bych je pohnojit, třeba tím YMC nebo ledkem vápenatým. Kolik vody by bylo dobré tam nalít, 1 litr na 1 m2 ?  Phosfik  zítra taky zkusím, přidám ho ke Score.
                        L.

To nevim, zda je dobra strategie, uz ted setrit vodou.
Dal bych na Tvem miste nejdříve Kristalon Super Red, ten ma take fosfor ve forme polyfosfatu a za tyden ledek.
Na 10 litru zálivky se obvykle dava 10 g hnojiva (max. 20).
Bud zalevej k rostline nebo nevim, zda mas v provozu svůj zavlahovy system s kbelíky.
Davat hnojivo s minimem vody se mi nezda, mohlo by se to spalit.
Jedine rozhodit na povrch granulovane (YMC nebo ledek) a cekat az zaprsi.

V sobotu vecer jsem udelal zálivku rozpustenou horkou soli.
Davam 80g na 10m2, coz by mělo byt 80g*0.16 (16%)= 12,8g MgO.
Na zacatku kveteni dam druhou davku.
Rocne se ma ve dvou davkach davat 30g MgO, davam trochu méně, nejaky horcik je v YMC nebo Kristalonech,
zalevam konvi na radky, zalevana plocha je trochu mensi nez 10 rep 20 m2 (zahony mam stejne velke - cca 20 m2).
Nestiham dostatecne zalevat - na noc ze soboty na nedeli byla predpoved - dest - 9 mm.
Nastesti to tentokrát vyslo a drobnym destem napršelo do rana 14 mm.
Dnes jsme kolem poledne zahony zkyprili, voda uz byla vsaknuta, povrch castecne oschnuty - OK na kypreni.
Takze do pristiho vikendu resp. do patku by to mělo vydrzet.

Já jsem dnes hnojila jahody svým fermentovaným hnojivem, jehož součástí byly kopřivy,bršlice, slupky z brambor a kůrky chleba. Jahody už kvetou a mají dokonce spoustu plodů.

Kolik je v tom fermentovanem hnojivu horciku a drasliku ?

Na jahody používám hnojivo YaraMila Complex a jsem spokojen. Jahody proti ničemu neošetřujeme, největší škody způsobují zerzaví brablenci, kteří se usidlují v kořenech.

Nevím přesně na gramy, kolik je v mém hnojivu hořčíku a draslíku. U jahod nehraju na obří výnos. Chci mít jahody naprosto čisté, bez jediné molekuly chemie, abych je s čistým svědomím mohla nabídnout vnoučatům. Je vidět, že se moje jahodníky cítí naprosto komfortně, nemají žádné choroby, bohatě kvetou a nasadily spoustu plodů. Ty jednotlivé kousky, kterým osychaly kraje listů díky houbě Marssonia rosae, jsem pro jistotu zlikvidovala. Jsem spokojená taky proto, že loni jsem sklidila rekordní úrodu.

Mineralni hnojiva nejsou chemie a "jedina molekula chemie" muze byt a obvykle je ve vsem
(rezidua pesticidu, tezkych kovu) … koprivy, brambory, chleba …
Nic proti fermentovanýn hnojivum ci zakvasum, ale zajímalo by mne slozeni resp. jake latky v nich vznikaji
a jaky mají prinos pro hnojeni během vegetace.
Nic takového nepouzivam, v nasi rodine se to nepoužívalo, koprivy se davali do krmeni drubezi, zakvas se z nich nedelal.
Pouzivam Lignohumat po vysadbe jahod - subjektivne se zda, ze to jahodam prospiva, komercni pestitele Lignohumat
take pouzivaji, jsou o tom snad nejake odborne clanky (zatim jsem necetl).

Ještě jednou všechny zdravim.
Jahody se letos u mne vcelku vydarily (i přes destive pocasi), pozdni odruda Sussete velmi dobra.
Sehnal jsem pozdni odrudu Magnus (primo od pestitele, který si ji mnozi pro sebe tj. neoficialne), moc si ji pochvaloval.
Mejte se, vpominam na Vas, panu Mirkovi se omlouvam za zbytecny konflikt.

Já jsem taky s úrodou jahod letos spokojená a nedám dopustit na odrůdu Renesance. Musím bohužel zlikvidovat porost jahodníku Malwina, který trpí virovou zelenokvětostí a ta se mi bohužel přenáší na nové generace.

Mám asi (?) problém. Koupila jsem sadbovače s odrůdou Sonsation. Po bližším prozkoumání jsem zjistila, že to nejsou nasázené zelené sazenice, ale friga. Rostliny jsou jen nepatrně, téměř mizivě, zakořeněné novými kořeny. V sadbovači jsou narvané staré kořeny. Rostliny jsou vzrostlé, dosti silné, s nasazenými maličkými zelenými plody. Otázka je, zda mi v příštím roce z toho vůbec něco vykvete, když teď už nestačí nabrat zásobní látky. Měla bych teď ty plody odstranit a nechat jen několik kousků na ochutnání? Má to být nějaká licenční novinka, odolná listovým i kořenovým chorobám. Tak jak a co teď bude nejvhodnější udělat. Při sázení jsem prohodila trochu cereritu, budu zalévat a víc mě nenapadá.

Bezne prodavane kontejnerovane sazenice se v soucasne době pestuji z frigosadby.
Nemam s tim zkusenosti, takove jsem nikdy nemel, před vice lety, kdy jsem je kupoval, byly
kontejnerovane pestovany "poctive".
Před nekolka lety jsem ve skolce v v polovine nebo koncem rijna kupoval nejake stromky, prodavali
i kontejnerovane jahody. Jedna pani si tan koupila 2 plata, z toho 1 bylo v plnem kvetu.
Myslite, ze Vam plody ještě dozraji ? V Podebradech mozna ano.
Urcite bych otrhal drtivou většinu, nejlepe vse.
Nakolik v pristim roce pokvetou tezko rict, kvetni pupeny u (jednouplodicich) jahod se zacinaji vytvaret v druhé polovine zari - tak asi do te doby otrhat vse.

Všechny zdravím.
Jahody letos u mne pěkné, kvalitní, vynos nižší, odrůdy Asia, Sussette, Magnus.
Odrůdu Asia už asi nebudu pěstovat, vyžaduje zdravou, "panenskou" půdu, což se po mnohaletém pěstování těžko dosahuje.

Letos jsem vysadil odrůdu Verdi.

Z mých vloni nakoupených sazenic (viz. výše) nakonec vyrostly docela solidní keře. Asi díky tomu, že jsem veškeré nasazené plůdky i následné květy škubala poctivě až do zámrazu, tak letos většina zakvetla a plodila. Sonsation je velice chutná, pohledná jahoda, ale dost u mě trpí chlorozou. Pokusím se ještě použít hořkou sůl, nalezené staré zásoby Herbasynu s hořčíkem pomohly jen málo.

Vlasta L. napsal:Sonsation je velice chutná, pohledná jahoda, ale dost u mě trpí chlorozou. Pokusím se ještě použít hořkou sůl, nalezené staré zásoby Herbasynu s hořčíkem pomohly jen málo.

Se Sonsation nemám zkušenosti, má být velmi chutná, ale velmi měkká - nevodná pro převážení a prodej - jak mi napsal pan Ing. Kříž.
O chloróze se nezmiňoval.
Nemáte vyšší pH půdy ?
Čím hnojíte ?  Nedáváte moc ledku vápenatého ?
Když tak zkuste nejen hořkou sůl, ale také síran amonný ke snížení pH.
Případně sem dejte foto.

Je možné, že pH bude nějaké vyšší, místy je pod záhony stará opuka, pozemek je u bytovky, kde se před cca 40 lety likvidovalo staveniště starého hospodářského dvora a navážela ornice. Takže občas se vyořou různé věci. Ledkem nehnojím, na jaře a na podzim cereritem a po sklizni, když je čas a chuť tak kristalonem jahoda. Nejsou postižené všechny keře, tak asi třetina, a z těch rostou i světlé sazenice. Jahody jsou jen pro vlastní spotřebu, tak mě transport netrápí, ani mi nějak příliš měkké nepřišly. Ten síran zkusím, foto sem neumím, je to klasická chloroza s tmavšími žilkami, později zesvětlí i ty a keř s téměř bílými listy odejde. To mám na druhém záhoně, kde je směska odrůd. Mezi tím jsou některé keře normálně zelené.

Aby to nebyla geneticka porucha, zvana "JUNE YELLOWS".

Mrknete sem popr. vyhledejte dalsi obrazky:
http://www.omafra.gov.on.ca/IPM/english/strawberries/diseases-and-disorders/june-yellows.html

Mel jsem to u odrudy Christina, musel jsem prestat ji pestovat.
Z postizenych keru se nemaji odebirat (mnozit) nove sazenice.

Tak toto jsem netušila, ale asi by bylo těžké rozlišení. Podle popisu je nejhorší z jara, s teplem je slabší. Já to mám naopak, z jara vše čerstvě zelené a s létem začíná žloutnout. Ještě zkusím pár žlutých sazenic do kvalitního substrátu do sadbovače, jestli se spraví. To by mohlo také něco ukázat. Dík za typ.

To je dobry napad, dat sazenice do substratu.
Taky by mohlo mit vliv premokreni, pokud u Vas letos hodne prsi.
Pokud mam svetle listy, delam postrik na list hnojivem s Fe.
Horkou soli se da taky delat postrik na list.

Tak hořká sůl začíná zabírat. Světlé sazenice v sadbovači začínají vystrkovat normálně zelené prostředky. Srdíčka světlých keřů už mají lepší barvu, tak to snad bude dobré. Ještě se budu věnovat dalšímu přihnojení a zálivce.