Maliny 2018

Jak jsem už psal, tak když jsem vozil ten koňský hnůj, tak jsem potkal toho majitele koní a ten mne požádal, jestli bych mu něco nedal pro koně. Navrhl jsem stovku, ale možnná dám dvě- koně se mně líbí a mám je rád. Když už se budu takto angažovat, tak jsem si řekl, že bych mohl tím koňským hnoje pohnojit i ty dvě řady malin co mám. Ryji okolo malin dost doširoka a tak bych na krajích (kde už nechci aby rostly nové výhony) udělal širší brázdu a tam bych našlapal hnůj. Popel tam přidávat nebudu, maliny snad mají mít pH 5,5 - 6,5. Co vy na to?
Vladimír

Nevim, proc ne. Ale nebylo by lepe rozhazet hnuj tam, kde maliny rostou (a pak necim zasypat) ?
Na krajich se mi to zda takove bezucelne.

Docela dobrý nápad. Ale problém je, kde vzít ti zeminu na zasypání. Mám dost jílovité (takové to žluté) a také trochu normální zeminy, všechno z toho pařeniště (něco z loňska něco z letoška. Možná kdybch to smíchal, tak by toho bylo dost. Asi vyčistím maliny jen motykou, potom na to rozkydám hnůj a na to navezu tu zeminu. Nemělo by to být tak pracné jako rýt. Pro jednou se to nepodělá, když to nezryju.
Vladimír

Te zeminy podle mne nemusi byt moc, jen to tak trochu posypat.
Přes zimu se to trochu rozlozi, na jare to nejak motykou ci hrabemi zapravit trochu do pudy.
Ja davam do malin kompost - ze starého jahodniku + bramborova nat apod.
Kompostuji ho zvlast, na zahony uz ho nedavam, kvůli korenovym chorobam.

Udělat to tak určitě lze, ale musíš počítat s tím, že maliny vyženou nové výhony na těch kobližkách a posunou se ze současného místa. Proto se hnojí mezi keříky, aby "neutíkaly" za lepším.

Tak včera jsem vozil zase ten koňský hnůj, ale na maliny se zatím nedostalo. Dovezl jsem šest koleček a měl jsem toho za hodinu a půl plné zuby. Začalo mne bolet koleno a s rameny na tom také nejsem moc dobře. Tak maliny asi příště, když zvládnu opět šest koleček, tak se na ně dostane. Asi ten hnůj nějak rozsypu přímo doprostřed řádků a zakryji půdou (ale to znamená zase vzít kolečka a vozit).
Vladimír

A kolik tech malin mas ?
Jak velka je to plocha nebo počet rostlin ?

Dva řádky dlouhé 8 metrů.
Vladimír

8 metru x 0.5 nebo 0.6 je cca 5 m2, celkem 10 m2.
Na 10 m2 bych daval typicky cca 60kg hnoje, maximalne dvojnásobek, to uz bude prehnojene.
Nevim jakou ma hmotnost kolecko (objem 60 l), ale dejme tomu 60 kg.
Cili by mely stacit 1-2 kolecka, totez na prisypani.

Taky to tak vidím. Už i kvůli té práci. Přihodím k tomu také dřevěný popel. Uvažoval jsem také, že bych přihnojil také rybíz a víno, ale asi se s tím nebudu dělat, protože jsem letos nehal asi tak dvace kilo rybízu opadat a pokud jde o to mé prvakořenné modré, tak jsem zatím otrhal tak asi 10 kg, a ten metrák co tam zbývá asi opadá. Není to sice nic skvělého, ale mně chutná, ale kolik toho člověk sní. Dotáhnu toho domů 10 l kbelík, dva tři střapce sním, dám to na balkon a postupně ujídám. Mezitím se do toho dají mušky a syn pořád nadává, že mu ty mušky étají do pokoje. Na zahradě jsem toho letos také moc nesnědl. Vždycky jsem to kombinoval s ořechy- pár ořechů, hrozen atd. Letos ořechy nejsou a tak si dám jeden hrozen a končím.
Vladimír
PS.: Asi by to chtělo nějakou ilustrační fotku ze zahrady

Zalezi jak mas cas a naladu, prihnojit muzes, i když tu sklizen nespotrebujes.
Na vino nemam klimaticke podmínky, rybízy mam jen 3 kere - bily, cerveny a cerny.
Na ochutnani a na buchty to staci.
Snazim se pestovat to, o co je zajem a co se dari, na Vysocine je dost zima.

Víno na Vysočině nejde, ale jablka i hrušky tam jsou lepší než u mě u Slavkova - tady vše spálí slunce.

Maliny pořád sklízíme, cca 2 misky za týden. Je velká výhoda, že máme zahradu hned u domu. Vyběhnout s tou miskou 3x za týden když zrovna nekape není problém. Představa, že bych někam musel jet je z říše snů. Většina by asi shnila na keřících.

Začali jsme z malin dělat "buchtu" - drobenku (s trochou kokosu nebo slunečnic) natlačit do misky, pokrýt malinami a zasypat drobenkou. Celé zapéct až začnou maliny bublat a drobenka zezlátne. Je to taková buchta bez těsta a je moc dobrá.

padr napsal:Víno na Vysočině nejde, ale jablka i hrušky tam jsou lepší než u mě u Slavkova - tady vše spálí slunce.

Nevim jak je to u Slavkova, ale Vysocina je rozsahla oblast a ma ruznou nadmořskou vysku.
Hrusky u nas jedine letni ci podzimni, pro jablka je to také okrajova oblast.

Mám rodiče ve Žďáře a jablka i hrušky mají letos opět exkluzivní. Plus mají ještě chalupu se zahrádkou 30km JV od Žďáru a tam tatáž úroda. Ale tchýně od Nového Města na Moravě na kopci z jílu a kamení má malé plody se spoustou poruch. Je to opravdu místo od místa. Nicméně jim prší, já co nezaliji to uschne. A na stromy už není síla.

Žďár n. S. - 580 m.n.m. ?
A jake mají odrud jablek a hrušek a na jakých podnožích ?
Dělají postřik proti strupovitosti ?

Ano, 580 m.n.m. S tou strupovitostí si nejsem jistý, rozhodně bych to nevyloučil. Letos jsou excelentní Bohemie (normální i gold) a Rajky. Dobře jim dozrávají i hrušky nashi.

Bohemia je krasne, chutne jablko, ale je to raně zimní odrůda, nevyzaduje extra dobré podmínky.
Ale není "rezistentni" proti strupovitosti, pro mne nepouzitelne pro velky tlak strupovitosti.
Rajku jsem dosud nezkousel, nejake hrušky nashi mam (zamena, kupoval jsem něco jiného), vcelku se dari.
Skoda, ze nevite, jake mají podnoze.

Zpet k malinam.
Zde je Program výživy malin.
Na strane 1 je asi dopourcene hnojeni malymi davkami (1x tydne), na strane 2 asi zakladni hnojeni do pudy + listova vyziva.
Zajimave, ze v Polsku ma firma Yara pro maliny 3 programy (jednouplodici, staleplodici a ve sklenicich), viz zde.

Maliny stále krásně plodí, letošní počasí jim opravdu přeje.

Nezkoušel někdo množit maliny ze zelenych rizku (ne z odkopku) ?
Pokud ano, jaky je postup ci zkusenosti ?

Dnes jsem sklidila neuvěřitelné a pro mě překvapivé množství malin. Překvapivé proto, že ony nejsou moc vidět. Jde o starou no name odrůdu zděděnou po předcích, kterou se snažím každoročně zlikvidovat a nahradit ušlechtilými moderními odrůdami. Porost přežil dokonce výkop a umístění kanalizace, ovšem stále přede mnou utíká. Maliny zakotvily na naprosto neúrodném prudkém svahu, ze kterého všechny živiny odplaví déšť. Spokojeně vegetují ve společnosti vysokých kopřiv a asi jim to svědčí. Proto nejsou vidět. Náhodou jsem dnes nadzdvihla jeden šlahoun a on byl obsypaný malinami. Zítra si obléknu něco odolného kopřivám a dokončím sběr. Na obrázku je jedna z misek.