Choroby rajčat

Zakládám toto vlákno, abychom zde mohli prodiskutovat a vzájemně se informovat o nemocích a abiotických poruchách, které nás trápí při pěstování rajčat.
Vladimír

Pridávam foto mojich Cristaliek  zo sklenníka, utvorilo sa na nich na vrchných poschodiach od konca listov žltnutie. Hľadala som na nete, ale niečo podobné som nenašla. Iné odrody v sklenníku to nemajú, myslím, že to bude asi fyziologická porucha,možno nedostatok horčíka, alebo draslíka, majú totiž už veľké plody. Tak som ich zaliala roztokom horkej soli. Písala som o tom i v inom vlákne. Prosím o radu.

Těžko říci v tomto období, kdy počasí dosahuje extremních skoků. Na to, že by to byla reakce na porušení kořenového systému (přesazování, výsadba), už asi máte rostliny vysazeny delší dobu. A co ovlhčení konců listů, nebo že by rostlina nestíhala komunikaci mezi novými listy a kořeny?

Nejde o plíseň bramborovou, nejde o čerň (plíseň sametovou) a ostatní choroby neřeším. Možná proto, že jiné nemívám. Vaše poškození se mi jeví jako fyziologická porucha, možná vyprovokovaná skoky v počasí. Zbytečně bych nepřihnojovala, aby nebyl nějaké živiny později nadbytek, což také dělá paseku.

Byl jsem na zahradě a ve skleníku mám na některých rajčatech něco podobného, jen to nemám na vrchních patrech, ale na těch nejstarších listech. Šok a stres z horka a zimy....

Našel jsem takovou zajímavou tabulku. Pokud jde o přidávání nějakého hnojiva, tak to opravdu může být problém. Dlouhodbě uvažuji o tom, že budu používat v průběhu sezóny hnojení na list. Ale žádné zkušenosti s tím nemám. Nějaké přehnojení asi hrozí méně, alespoň já si to myslím.
                      Vladimír
PS.:Ta tabulka se týká přímo rajčat

Listova vyziva nemůže nahradit korenovou vyzivu.

Foto pani Evy - nedostatek horciku urcite ne, to by byl "flekaty" cely list, toto je spise jen na okrajích..

Spis bych to tipoval na nedostatek drasliku, kouknete zde na "Potassium" nebo na popis v cestine zde.

Dobře vyhnojená půda by měla zajistit výživu rostliny na celé vegetační období. Přihnojování je snahou získat co největší úrodu, což například u rajčat vede ke snížení kvality plodů. Nemyslím tím, že bych hnojil postřikem, ale jen doplnil nedostatek jednotlivé živiny například Ca postřikem Wuxalem ev. fosfor nebo draslík postřikem na list. Nemíním se zabývat nějakou aeroponií nebo jak se to nazývá.
S tím draslíkem souhlasím.
Vladimír

Nevim, co presne znamena "dobře vyhnojená půda".
Ve skleniku zadne hnojivo předem do pudy nezapravuji, obcasne zaryji kompost, jinak hnojim pouze průbežně - rozpustenym hnojivem v zálivce. Rocni davka cca odpovida, ci je spise nizsi nez doporucena rocni davka hnojiv.

Na jeseň nezapravujem v sklenníku pri rýľovaní posledné roky žiadne hnojivo, koncom zimy dávam dusíkaté vápno, na 3 týždne prikryjem fóliou, pri sadení dávam do jamiek trocha granulovanéhohnojiva- kurince, kravince s koňskými a trocha kompostovej zeminy. Od násady plodov pravidelne prihnojujem Kristalonom - zdravé rajče a paprika v presných intervaloch podľa návodu až do septembra. Vonkajšie rajčiny vo voľnej pôde kristalonom nehnojím. Ďakujem za rady, tabuľky a popisy porúch som si stiahla do Pc.

Přikládám snímek mého rajčete ve skleníku, kde je vidět poškození spodních listů, vrcholové jsou v pořádku.

Mirku, na vašej rajčine to vyzerá úplne inak a ako u mojich Cristaliek, u Vás je to ozaj zrejme reakcia na chlad a stres zo striedania teplôt. Máte to na všetkých druhoch? U mňa je to iba na tejto sorte, možno preto,lebo má už plody na prvom vijane v zberovej veľkosti , kvitne už 3. vijan a začala som až teraz,ako som to zbadala, prihnojovať Kristalonom zdravé rajče a paprika.

Pouzivam obdobne jako "Kristalon zdravé rajče a paprika" jiny Kristalon (Plod a kvet nebo Jahoda) a ledek vapenaty.

"Kristalon zdravé rajče a paprika" se mi zda naprosto predrazeny, protože obsahuje 300 g kristalonu + 200 g ledku vápenatého (Calcinitu), coz je relativne velmi levny produkt.

Na prihnojovani není nic spatneho, ale vyhnojeni pudy musí byt v relaci s mnozstvim hnojiva při prihnojovani a ne obojího nacpat maximum.

Eva Tomišová napsal:Mirku, na vašej rajčine to vyzerá úplne inak a ako u mojich Cristaliek, u Vás je to ozaj zrejme reakcia na chlad a stres zo striedania teplôt. Máte to na všetkých druhoch? U mňa je to iba na tejto sorte, možno preto,lebo má už plody na prvom vijane v zberovej veľkosti , kvitne už 3. vijan  a začala som až teraz,ako som to zbadala, prihnojovať Kristalonom zdravé rajče a paprika.

Prehistorický foťák mi bohužel neuložil další fotky, na kterých to vypadá mnohem podobněji a tak se musím polepšit. Mám to jen na některých rostlinách. Co se "K. zdravého rajčete týče", tak se přikláním k názoru výše. Když jsem ho vloni rozbalil a zjistil, že jsou tam dva pytlíky .......

J.R. napsal:Nevim, co presne znamena "dobře vyhnojená půda".
Ve skleniku zadne hnojivo předem do pudy nezapravuji, obcasne zaryji kompost, jinak hnojim pouze průbežně - rozpustenym hnojivem v zálivce. Rocni davka cca odpovida, ci je spise nizsi nez doporucena rocni davka hnojiv.

Dobře vyhnojená půda je taková, která je vhodná pro pěstování rostlin, které se pěstují v I. trati.
Pro zajímavost zkušenosti jednoho odborníka, který vypěstoval asi víc rajčat, než my všichni tady dohromady:
„Úspěch pěstování záleží vždy na dobré znalosti nároků rostliny.U rajčat se kořenová soustava rozrůstá až do šíře 1 m. Minimální vzdálenost kdy si rostliny rajčat po celou dobu vegetace nestíní a listy nežloutnou je 40-80 cm. Musíme však porost hnojit nejen organickým hnojivem, ale i chemicky. Já dávám jak startovací dávku až 1 kg Cereritu na 10 m2. Pokud hnojivo rovnoměrně rozhodím, nikdy nedojde k přehnojení nebo poškození kořenů. Plody přitom nemají nadměrný obsah dusičnanů. Tento způsob má výhodu , že rajčata (ale i okurky) mohu řadu let pěstovat na stejném místě, i po 10 letech velmi dobře rostou. Pokud se hnojí jen kompostem, měla by se rajčata sázet na vzdálenost 1 m.“
Tak takto to udělám letos já. Pohnojeno kompostem a kobylincemi mám a zítra rozhodím ten Cererit. Sázet budu až za čtrnáct dní.
Pokud jde o to hnojení na list, tak jsem tím myslel například s tou hořkou solí toto:
„Při akutním nedostatku hořčíku, projevujícím se u starších listů používáme mimokořenovou výživu lehce rozpustným síranem horečnatým v koncentraci 0,5—1 %, a to ve 2 až 5 dávkách.“
Jak bych to dělal ve skleníku nevím, skleník jsem nikdy neměl.
Vladimír

Laďo,
    kompost, kobylince a  1 kg Cereritu na 10 m2 je podle mne poradna konska davka hnojiva, to pak uz by se opravdu nemelo
prihnojovat. Ale doplnil bych siran draselny, aby celkovy pomer dusiku k drasliku byl 1:1,5.
V uvedenem hnojeni odhaduji pomer na 1:1.

Osobne bych tedy dal 1/2 konske davky, ale druhou polovinu dodal prihnojovanim Kristalonem - Plod a kvet, který ma pomer
dusik:draslik 1:2.

Postrik hořkou soli pouzivam pro brambory, davam dle jakéhosi navodu  2—3 % asi 2-3x (v ramci fungicidniho postriku proti plisni.)
Vyborne se mi to osvědčilo, nat je krasne zelena. U plodove zeleniny a jahod davam horkou sul do zalivky.

Po 25 ti letech si snad zahrada zaslouží nějaké to statkové hnojivo, myslímtím ty kobylence. Celou tu dobu a možná ještě déle neviděla pořádný hnůj, a že bych všechny záhony vyhnojil nějakým komplexním hnojivem např. Cereritem tak to ani náhodou. Používal jsem jen kompost (jestli se tomu dá vůbec říkat kompost), k rajčatům jsem dával dřevěný popel a někdy Superfosfát a Síran draselný. Přihnojování v sezóně skoro žádné, ne že bych ledek vápenatý neměl, ale více méně se mně s tím nechtělo nic dělat a také jsem si ani na to nevzpomněl. Že bych to měl letos nějak přehnojené neočekávám.
                    Vladimír

Mne se to zda trochu hodne, uz jsem to myslim psal loni. Napr. první rok po vyhnojeni kobylinci bych dal mensi davku Cereritu,
ale je to především Tvoje věc.

Kazdopadne, pokud někdo prihnojuje, tak to nutne neznamena, ze hnoji moc. Zalezi jak často, v jakých davkach a jak to ma
předem vyhnojene.

V pondělí jsem již nevydržel a první várku rajčat šoupnul ven na záhon. Natáhl jsem přes ně igelitový tunel a dal se na modlení Velké zklamání je letos velikost sazenic - za poslední měsíc ve skleníku vůbec nepřirostly, něco mi sežrali i slimáci (zůstaly jen tyčky v květináči).

padr napsal:V pondělí jsem již nevydržel a první várku rajčat šoupnul ven na záhon. Natáhl jsem přes ně igelitový tunel a dal se na modlení Velké zklamání je letos velikost sazenic - za poslední měsíc ve skleníku vůbec nepřirostly, něco mi sežrali i slimáci (zůstaly jen tyčky v květináči).

Pod igelit do tunelu pokud možno nee, tam to nedýchá a když není záhon po ruce tak nastane problém. Bílá netkanka bohatě stačí. Ráno byla kosa a pod mrakem, nechal jsem skleník pozavíraný. Před chvílí jsem se vrátil z práce a ve skleníku 39°C, co to bude dělat v igelitovém tunelu?

Tak já jsem taky vysadil 21 rajčat do tunelu. K tomu jsem tam strčil ještě cca devadesát sazenic v kelímcích- využil jsem toho, že syn byl ochoten mně je tam odvézt autem. Chci je tam nechat až do zmrzlých. Pochopitelně jsem na tom tunelu dlouhém 5 m na koncích udělal dva velké otvory, aby to mohlo větrat. Dal jsem tam Dataloger a zítra zkontroluji, jaké tam teploty při slunečném počasí budou. Noci teď mají být teplé. Potom při případném ochazení to budu muset uhlídat. Doma mně zůstalo už jen asi dvacet sazenic rajčat. Mám je na lodžii spolu se čtyřmi kbelíky osazenými cherry rajčaty. Za oknem mám teď jen papriky (víc jak 120). a nějaké výsevy tykví. Asi to mám ve špatném vlákně, ale je to reakce na předchozí příspěvek.
Vladimír

Jenže tunel natáhnu za pár minut, ale s netkankou je spousta práce - položit ji tak,aby se rostliny nepolámaly, po všech krajích zatížit, při zalévání nic nevidím. Zkrátka mi moc nevyhovuje. Zatím jsou dost podmračené dny, tak věřím, že se to neuvaří.

Mimochodem většina květináčů rajčat byla plná mravenců, včetně hnízd s kuklami. Nevypadalo to, že by jim nějak extra škodily, ale ku prospěchu jim to asi taky není (minimálně vytahali spoustu hlíny). Bojujete s nimi nějak?

Vracím se ještě k těm abiotickým poruchám na listech rajčat. Nejméně před patnácti lety jsem měl problémy s chlorózou na listech ostružiníku Thornfree. Řešil jsem to postřikem Fytovitem. Opravdu to pomohlo. Od té doby jsem ten Fytovit nepotřeboval, ale dnes jsem si vzpomněl, že bych ho mohl použít na postřik rajčat v pařeništi, kde se mně nějak ty listy žlutí. Dokonce se mně ho povedlo najít. Mám ho na rozdávání 0,3 litry. Má zajímavé složení:8% dusík, 3,5 % hořčík,0,8 % železo, 3,2 % síra, 0,2 % titan a nějaký růstový stimulátor. Doporučená koncentrace pro postřik 0,3- 0,8 %. Tak to zítra nebo v pátek odzkouším.
Vladimír

padr napsal:Jenže tunel natáhnu za pár minut, ale s netkankou je spousta práce - položit ji tak,aby se rostliny nepolámaly, po všech krajích zatížit, při zalévání nic nevidím. Zkrátka mi moc nevyhovuje. Zatím jsou dost podmračené dny, tak věřím, že se to neuvaří.

Tak tomu nerozumím, igelit jde na tunel a netkanka ne? Z čeho tedy tunel je? Já mám drátěné oblouky po stranách střešní latě na které netkanku jednoduše navinu.

Tunel jsem vyhrál na plese Zahradnické fakulty v Bílovicích - je to igelit se zataveným drátem, nedá se použít jedno bez druhého. Rychlá instalace, odolává větru. Za ten los výborná koupě