Pěstování mrkve a petržele

Mrkev se snažíme vysévat do záhonů, kde je navezena písčitá půda, není pak různě pokroucená, tak jako v těžké půdě, kterou mám na většině zahrady. Hrách je skorého výsevu a zůstává pod textilkou co to dá, nyní má asi 20 cm, bude následovat další výsev.

myslel jsem vloni, ze mi nenarostou dlouhe koreny a tak sem nasel ruzne delky odrud mrkví, nakonec se nic nekroutilo, chutove vyhraly mrkve typu Chantenay i pred Nanteskými

Přesunul jsem toto téma aby se mohlo "rozvíjet".

Mrkev a petržel pěstujeme odjakživa, ale s různými úspěchy. Zdá se mi, že písčitá půda, která netvoří hroudy, je pro tyto plodiny vhodnější, kořen je pak delší, rovný a nekroutí se. Ovšem když vidím jak to na polích roste jako plevel do velikosti řepy, tak si říkám proč? Zvláště u petržele, ta se nám moc nedaří a nevím proč. Je nic moc, sem tam nějaká větší a všechno je na kořenu "zerzavé". Jaké podmínky tato zelenina potřebuje? Když zvládnu melouny a lily, tak kurňa že bych nezvládl petržel? Nebo ji moc hýčkám "kyselejma rybičkama a syrečkama"?

Pěkný článek o mrkvi a petrželi do horších půd má zrovna pan Gajdošin na www.dobrasemena.cz. Já pěstuji mrkev ve skleníku a to jenom na přímý konzum pro děti, odrůdy Rondo a Nantes.

take mam v oblibe rondo, je vynikajici a hlavne rané
Mirku, projev reznuti korenu je dán castecne odrudou,ale hlavne velkym vyhnojenim pozemku, petrzel nemá ráda prilis mnoho zivin v podobe organicke, proto bud rezne nebo se ji vetvi koreny - vetveni i v kamenite půde, ale dle me se u vas asi prilis má a tak rezne

Na jednu stranu rezne, na druhou nic moc nenaroste, kdyby to alespoň byla "malá řepa", ale je většinou tenká.

a není naseto prilis nahusto?kratka, ale siroka je treba KONIKA...

Já jen chystám záhony a seju, manželka si to přetrhává už sama.

Já jsem mrkev a petržel vzdal - jen jsem krmil hryzce. Mám teď přichystané 2 vyvýšené záhony s pletivem ve dně, ale jsou zatím příliš vyhnojené na mrkev či petržel. Takže zbývá jen pár kousků na chuť ve skleníku.

Mrkev se dá pěstovat i v kbelíku. Podívejte se na zajímavé video na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=r3OG1tionUM
Úrodu nemá špatnou.
Vladimír

Na Vysocine se mrkvi dari, v Polne se dokonce porada Mrkvancová pouť. Byl jsem na pouti uz v detstvi s dedou.

Obcane Breclavi nemuzou chtit vsechno - melouny i krasnou mrkev.

Já jsem loni měl jeden záhon mrkve a jeden záhon petržele. Moc jsem se o ně nestaral, ale muusel jsem je protrhat, několikrát zalí (hlavně než mně vyrazily malé rostlinky) a občas zlikvidovat také nějaký ten plevel. Petržel vyrostla, když jsem ji sklidil, tak mně žena řekla co s tím budu dělat. Nebyla nějak velká, ty nejmenší jsem vyhodil, ty větší nakrájel na kostičky a dal do mrazáku. Nějaká ta nať z ní byla, ae když jsem ji donesl domů, tak většinou i v lednici pořádně proschla. A tak jsem se rozhodl, že letos zkusím jeden kbelík s petrželí doma na balkoně, hlavně kvůli té zelené nati. S mrkví to bylo daleko horší, 80 % pěkných velkých mrkví bylo znehodnoceno pochmurnatkou a tak skončily na kompostu. I kdybych měl nějaké volné místo na zahradě, tak už bych do pěstování mrkve nešel. Stejně syn dělá v Kuflandu a když je potřeba, stačí zatelefonovat a on mrkev přinese. Na zahradu a zpět to mám hodinu a půl.
Vladimír

Já se pokouším o vypěstování slušné petržele a mrkve každým rokem. Bez velkých úspěchů a to mě vytáčí. Já bych věděla co udělat s velkou úrodou, ale nedaří se. Těch několik mrcků, které se mi urodí, není adekvátní mé péči. Letos uvažuji o tom, že použiji na pěstování mrkve palety. Důkladně prokopu záhon do hloubky a nahoru položím paletu, následně zasypu zeminou a do mezer vyseji mrkev. Poskytnu tím mrkvi vyšší vrstvu zeminy a očekávám, že se odmění krásnými mrkvičkami. Běda, když ne!

U mne jsou pro mrkev dobre podmínky, i když uplynule 2 sezony jsem musel vcelku dost zavlazovat.
A s teplomilnou zeleninou je to zas naopak ...

Mrkev u mne byla spíš krmení pro hryzce a myši, takže pěstuji jen malou kulatou Rondo - rychle vyroste, průběžně sklidíme na přímou spotřebu. Letos zkouším po delší době petržel - vybral jsem záhon krytý ve stínu, přidal hodně písku a doufám. Zatím ani neleze.

HRŮBKOVÁNÍ
Při pěstování mrkve lze docílit úspěchů pomoci tzv. hrůbkování. Hrůbky pro pěstování mrkve /petržele se připravují před výsevem, nejlépe 2–3 týdny předem, aby půda dostatečně slehla.
Půdu nejdříve dobře zryjeme a obohatíme dobře uleželým kompostem. Hráběmi vytvoříme hrůbky vysoké cca 10 cm a široké maximálně 40 – 50 cm. Horní část hrůbků není špičatá, ale rovná. Do takto připraveného hrůbku vyséváme dva řádky. Matematicky vzato v hrůbku kořen 10 cm, v zemi kořen 10 -15cm a suma sumárum kořen je dlouhý 20 -25cm, to v půdě bez hrůbku, pokud není půda perfektně zpracovaná ( bez hroud ) není možné.
Práce s přípravou hrůbků se vyplatí i tam, kde je i vhodná půda. Hrůbkování přináší nejen snadnější sklizeň, ale pěstování zlepšuje mikroklimatické podmínky v blízkosti rostlin, lépe proudí vzduch kolem rostlin a tak se i snižuje výskyt houbových chorob. Zároveň dochází k rychlejšímu prohřívání půdy a tedy i k ranější sklizni.

já se letos pustím do mrkve po 14letech-než sme se stěhovali,a měli i pole,mrkev,petržel,cibule....luxus.Pak po přestěhování zahrada s jílovito-hlinitou půdou,no nic moc,spíš hnus.
Letos zkusím hrůbky .Vybrala sem mrkev Nantes 3,petržel Olomoucká dlouhá a semínkové cibule Granada a Všetana.Část semen zkusím i v kyblících.

Matematicky vzato v hrůbku kořen 10 cm, v zemi kořen 10 -15cm a suma sumárum kořen je dlouhý 20 -25cm, to v půdě bez hrůbku,
pokud není půda perfektně zpracovaná ( bez hroud ) není možné.

U mne to mozne je, pestuji mrkev bez hrubku a je velmi pekna.
Půdu bez hroud povazuji za samozrejmost, nevidim na tom nic mimořádného.

A máte to i vyzkoušené? Bojuji s hlodavci a částečně i s mravenci (mšice na kořenech) a mám pocit, že bych jim jen usnadnil cestu.

Nevím, na koho byla otázka mířena. Hrůbky pouzivám pouze pro brambory.

Používají se někdy i při pěstovaní jahod, ale to já to nepoužívám.

tak nevím,mrkvičky vzešly v hojném počtu,ale je normální,aby ve většinové míře dělaly krčky-vytahovaly se....??Mrkev sem pěstovala naposledy před hodně lety,nějak mi uniká,zdali sem toto tenkrát řešila.

Taky mi mrkev krásně vzešla a to v mém paletovém záhonku. Zatím jsem s tímto způsobem pěstování nadmíru spokojená. Nerozhrabávají mi to kočky, ty vždy velmi zajímá, co jsem tam zahrabala, nemusím tvořit cestičky a po paletě se můžu pohybovat i za mokra, pokud ovšem někdy pořádně zaprší. Krčky u mrkve si nějak nedovedu představit.

kateřina štefkovičová napsal:tak nevím,mrkvičky vzešly v hojném počtu,ale je normální,aby ve většinové míře dělaly krčky-vytahovaly se....??Mrkev sem pěstovala naposledy před hodně lety,nějak mi uniká,zdali sem toto tenkrát řešila.

Nevim presne, co jsou to krcky.
Taky se mi nejdříve trochu vytahuji, ale je potřeba je vyjednotit na vzdalenost cca 5 cm, pak je to OK, alespoň u mne.

no prostě se vytahují,dělá to takový červený ocásek a pak teprve lístky-ne všechny.No až to přetrhám,uvidím.Jinak vzešlo to snad všechno.

Cerveny ocasek jsem tedy nikdy nevidel, jako nad zemi a z neho rostou listky ?
Nemusi byt vyhoda, ze všechno vzeslo, pak je dost práce to vyjednotit.
Chce to vysevat primerene množství semen, ale klicivost muze byt ruzna.
Davam mezi mrkev semínka redkvicky, aby mi "oznacily" radek, nez vyklici mrkev.
Jednoceni udelat dusledne cca 5 cm.