Předplodiny (zelené hnojení )

MrBig46 napsal:Organická hmota se rozloží ať už je tam něco zasazené nebo ne.

Nevim, proc to chces za kazdou cenu delat jinak nez se to ma delat.
Nejdriv se ma rozlozit organicka hmota a az pak se ma něco sazet nebo vysevat.
Takove jsou agrotechnicke poznatky ci zkusenosti.
Podle mne je to ztrata casu delat něco spatne, bud to delam poradne nebo se na to vykašlu.

Jiří,
ne vždy se sází až se organická hmota rozloží. Třeba v pařeništích je přínosem to teplo, které vzniká působením bakterií při rozkladu zelené případně jiné suché hmoty prolité močovinou. A to teplo bude i pro mé plodové zeleniny určitou výhodou.
       Laďa
PS.: Bez zkoušení není žádný pokrok

Laďo,
nebyla rec o pařeništích.
A tam se ta organická hmota dává na dno, nesází se do nerozložené organické hmoty.
Nic tím asi moc nepokazíš (když to není moc vzrostlé), ale bude to cele k ničemu.
Všechno chce svoje, i pěstovaní zeleného hnojeni.

A kde si myslíš že ta zelená hmaty bude, když ji zaryji do hloubky cca 15- 20 cm? Víš jak vzrostlé to bude? Já ne. Někde jsi to vyčetl?
                            Laďa

Tak snad bude mít nějaké kořeny a ideálně se to do hloubky nezaryje.
Jinak by se nedoporučovalo 4-6 týdnů vyčkat.
Prostě to děláš celý doleva, jak říkával můj děda.
Asi tak.

No já teda nevím, ale při jarním pěstování zeleného hnojení taky hned sázím (ale pravda neseji) rostliny do ještě nezetlelého. Tam nejde čekat 4-6 týdnů. Je nějaký důvod, proč to tak nedělat? Nakonec se to rozloží a kořeny to jen spotřebují o něco později.

Jake a jak dlouho to zelene hnojeni pestujete ?
Kolik te zelene hmoty je ?
Horcice se ma nechat vyrust do kvetu.

Pěstuji pouze svazenku. Na jaře vyseju co nejdříve a zarývám na počátku května před výsadbou paprik a spol. Tou dobou je svazenka tak po kolena. Má to jedinou nevýhodu - půda je pak hodně suchá, rostliny vše sežerou.

No proč ne, ale je to takové provizorní řešení.
Lépe je pěstovat pořádně, ale chce na to mít místo a čas.
Já se to z důvodu problémů s kořenovými chorobami u jahod snažím pěstovat pořádně.

Ideální stav by byl 3 trati a čtvrtá část na odpočinku se zeleným hnojením (2-3 generace za rok), ale to je v zahrádkářských podmínkách dost nereálné. 80-90% osázené plochy tvoří rajčata, papriky, tykve a lilky. Prostě nemám prostor pro to dělat to jinak bez zásadního omezení počtu vypěstovaných plodů. Kořenové choroby mě zatím nijak viditelně netrápí, trápí mě sucho a těžká půda. A na to mi jakékoliv zelené hnojení - i ne zcela rozložené - pomůže.

Použití inkarnátu na zelené hnojení není v české kotlině obvyklé. Nejčastěji se používá hořčice, ale ta pro mne nepřichází v úvahu. Pěstuji totiž také košťáloviny a u těch může podporovat nádorovitost kořenů. Akasmitník, měsíček a podobně jsou mně k ničemu, protože mne na zahradě  netrápí žádná háďátka a jiní škůdci, které tyto rostliny odpuzují. Pokukoval jsem po různých směsích motýlokvětých rostlin, ale jejich semena jsou docela drahá. Na nějakém americkém webu někdo popisoval použití inkarnátu jako zeleného hnojiva pro rajčata. Moc se mně to líbilo, jen sehnat semena byl problém. Před čtyřmi lety, když jsme byli na dovolené v Teplických skalách, tak mne dokonce vzal zeť do Náchoda a tam jsme hledali prodejnu, která měla mít údajně tato semena. Nenašli jsme ji. Až letos jsem narazil na semena v Modřicích, sice dost pozdě ale přeci. A tak jsem začal experimentovat. Jestli tomu říká dědeček Jirky, že jdu do leva tak to mně je úplně jedno. Já také nikomu neradím aby se nedřel s předpěstováním sazenic v truhlících. Myslím si, že každý si necháme svůj způsob pěstování rostlin na zelené hnojení.
                           Vladimír
PS.:


Inkarnát patří k rostlinám, které navíc dokáže vázat vzdušný dusík a přesouvat  ho ke kořenům, kde se dostávají do půdy. Takto přírodním způsobem se hnojí podobně, jako by se  po záhonech rozhazovali umělá hnojiva. Je třeba ho posekat dříve, než rozkvete. Shromažďuje si totiž „sílu“ pro budoucí květy. Po zapravení do půdy navíc začíná kompostovací proces, který obohacuje půdu o další živiny, které obsahuje. Při jarním použití pro plodové zeleniny je možno ho posekat a použít ho jako mulč k zabránění odparu vody.

MrBig46 napsal:Myslím si, že každý si necháme svůj způsob pěstování rostlin na zelené hnojení.

Laďo,
  nepoužívám žádný "svůj způsob" pěstování zeleného hnojení.
Snažím se to pěstovat tak, jak se to má dělat.
Jinak to podle mne nemá moc cenu dělat, už jsem to tu psal, že než něco dělat špatně,
tak to radši nedělám vůbec, je to pro mne ztráta času.

Minulý týden když jsem byl na zahradě, tak jsem se koukl na ty malé rostlinky inkarnátu. Po těch krátkých mrazech  jsem na nich nepozoroval žádnou změnu. Teď počítám, že by měl přijít  nějaký sníh a ten to přikryje.
                     Laďa

Bude zajimave sledovat, jak to na jare vyroste.
Za brezen - duben by to mohlo vcelku vyrust, pokud to prezije zimu.
Pripadne by to mohla při chladnem jarnim počasí urychlit bila textilie.
Přes zimu nic nepestuji, nechavam do pristiho roku jen pažitku a petrzel k rezani.
Ale protože vse zryji a na jare mam zeleninu jinde, pažitku a petrzel vyryji a dam do kontejnerů.
Kontejnery zapustim hluboko do zahonu a na jare vysadim na pozadovane místo.
Pazitce to vyhovuje, petrzel nic moc, u toho by bylo lepsi, kdyby zustal na puvodnim stanovisti.
Pazitka vydrzi presazovana vice let, petrzel je dvouleta, pekna je druhy rok jen do leta.
Takze každý rok obnovuji petrzel i pažitku (tu bych nutne nemusel, ale mlada je lepsi).

Všechny ty mé ozimé rostliny jsou v pohodě. U toho inkarnátu se mně zdá, že dokonce trochu povyrostl a má první pravé lístky.


             L.