Nakladačky

V našich podmínkách nakladačky ani nepředpěstovávám, ale vysévám přímo do hnízd do země. Zkoušel jsem dělat sadbu, ale u nás to nemá smysl.

U nás by to nemělo smysl, pořádnou úrodu by to nedalo.
Ale někteří lidé nakladačky kupují, v oblibě jsou nakladačky ze Znojma, které
tam nějaký pěstitel přiváží a prodává na stánku po pytlích (i rozvážené).

Takovéto okurky na kšeft mají bohužel jeden hodně velký neduh, a tím je bezohlednost při chemickém ošetření úrody.

Je to možné, ale tak to bylo vždy.
Mám za Vámi do Břeclavi posílat lidi z Humpolce pro eko-bio okurky ?
Kolik pytlů (25 kg) ročně vyprodukujete v bio kvalitě ?

Že bysem to rozjel ve velkém ? Jenže bio kvalitu já nedocílím, protože v noci spím a stříkám jen ve dne.
Okurky pěstujeme čistě jen a jen pro vlastní potřebu. Proti kombajnům velkopěstitelů s gastarbajterovskými osádkami nemám šanci, a proti polským okurkám už vůbec ne. Je to s podivem, ale koupit u nás slušné nakladačky je docela problém. I ty to k Vám vozí ze Znojma, možná Znojmo v životě neviděly, leda že by bylo Znojmo i v Polsku.

Možné je všechno, když nemá vlastní, dodá jiné.
Ale lidé jsou spokojení, ráno v 7 je tam fronta.
Pokud si někdo kupuje ovoce či zeleninu, tak bych mu neradil, od koho si to má koupit,
neboť spolehlivé informace, jak to kdo pěstuje nebo kde to bere, nemám.

Osobně v okolí neznám nikoho kdo by pěstoval roubované okurky. Není Vysočina jako Vysočina Sám jsem také nikdy roubované okurky nepěstoval a úrody bylo vždycky habakuk, dříve jsem i rozdával, ale už to nedělám, to je raději spracuji sám a pak si dám na rok či dva pauzu. Pěstuji venku z předpěstované sadby.

Zdenci napsal:Osobně v okolí neznám nikoho kdo by pěstoval roubované okurky. Není Vysočina jako Vysočina ...

Věřím tomu, Vysočina je rozsáhlá, i když Vy zřejmě nejste někde příliš daleko.
Neznám u nás nikoho, kdo má pořádný (větší) skleník, aby pěstoval nakladačky venku.
Kamarád pěstuje každoročně 2 roubované rostliny, úplně mu to pro rodinu stačí.

Já teda dávám přednost roubovaným rostlinám. Teplo je u nás dost, ale ty roubované začínají plodit dříve a vydrží déle. To je pro mě rozhodující - raději menší úroda průběžně co nejdéle než kvanta okurek v krátkém čase. Takže jsem postupně přešel na 2 roubované rostliny a občas si myslím, že by stačila i 1. Jenže někdo radši nakladačky, někdo salátovky a musel bych to doma poslouchat

V mém okolí neznám člověka, který by pěstoval ve skleníku roubované nakladačky. Ani jsem neviděla nikde sazenice ke koupi, možná je to tím, že si svoje sazenice pěstuji všechny sama a do takovýchto obchodů nechodím. Někdy to mívají vyložené venku na chodníku, ale většinou se nedostanu ani do města, takže nevím.
Bydlím asi o 100 m n.m. níže než pan Jiří, takže je možné, že v našich podmínkách Vysočiny nakladačky venku narostou, v okolí Jihlavy už růst nemusí. Mně přijde škoda zarvat skleník nakladačkami, tam si dám pro mne užitečnější rostliny.
Jinak souhlasím s Mirkem, že nakladaček je potřeba velké množství v krátké době, aby bylo co zavářet, po zavaření dostatečného počtu lahví lze porost vytrhat a zrušit. Bylo by "opruz" zavařovat každý týden tři skleničky od června do října.
V sousedství pěstitelé vysávají semena začátkem května pod netkanku nebo nízké domečky z folie. Sama předpěstuju sadbu v kelímkách ve skleníku a potom sázím ven po zmrzlých, dle počasí nakrývám netkankou. J.

Humpolec je cca 80-100 m. n. m. níže než jsem já a přesto tam lidé roubované nakladačky kupují
a pěstují v zahrádkách ve skleníku.

Myslím, že jim jde o efektivitu pěstovaní, stačí jim 2 rostliny a relativně minimum práce.
Není to v žádném případě o 3 skleničkách od června do října každý týden, chce to umět pěstovat.

Ale neměl jsem ani nadále nemám v úmyslu někoho přesvědčovat, jak to má dělat,
jen jsem popisoval, jak to u nás dělá relativně dost lidí (sám nakladačky něpěstuji).

Asi jiný kraj, jiné zvyklosti. K stejnému výsledku lze často dojít různými cestami. J.

Tak já jsem se definitivně rozhodl, že letos nakladačky budu pěstovat. Už jsem si koupil semena dvou hruboostných okurek, starší Reginu a novou Svatavu (obě ze stáje Ing.Holmana). Budu je pěstovat na černé tkané textilii a budu je pěstovat systémem vertiko. Konstrukci mám vysokou 1,5 m. Hlavní výhony budu vést ve spirálách, které mně zbyly z pěstování rajčat, vedlejší pokud bude potřeba přivážu k síti, která bude natažena pod spirálami.
Vladimír

Nakladačky jsem již venku vertiko systémem pěstovala, už je to dříve, jednou jsem měla nataženou síť na pěstování okurek mezi dvěma kůly a podruhé jako opora posloužilo betonářské pletivo umístěné nastojato. Výhody jsou lepší přehlednost porostu a úspora místa. Nevýhodou je větší pracnost. Loni jsem okurky pěstovala v jednom řádku na záhonu, šlahouny na obě strany, pod šlahouny k mulčování použito seno, máme v nadbytku, není nutno uklízet, zaorá se. J.

Výsev se stoprocentně podařil. Dával jsem většinou tři semena do jednoho důlku a teď bych je měl protrhat. Ale asi nechám po dvou a zkusím vždy dvě rostliny vést v jedné spirále. Neměl by to být problém. Asi to bude chtít hodně krmení.
Vladimír

Pekne, ale zda se mi jich hodne.
Pestovani nakladacek moc nerozumim, ale nepestuje se spis 1 rostlina na 2 výhony ?
Na spirale bude drzet sama nebo ji budes přichytávat nejakym vazacim dratem ?
Nebude to brat vitr ?

Nakladaček je dobré mít větší počet, aby se dalo rychle zavařit potřebné množství sklenic a potom doplozující porost zrušit. Zavařovat od poloviny června do konce září je pěkný opruz. Letos nezavařuji, mám o loňska. J.

Neznam nikoho, kdo by zavaroval od poloviny června do konce září.
Ale je mozne, ze to tak nekdo dela.
Zajimal mne zpusob pestovani.

Dvě rostliny, dva kořenové systémy.
Proto spirály, abych nemusel nic přivazovat. Nepřivazuji rajčata, nebudu přivazovat Hokaida ( loni jsem si to odzkoušel) a ani okurky, už jsem je jednou na spirálách pěstoval.
Vítr by měl být v pohodě. Rajčata jsem na tom měl i v silných bouřkách (rychlost větru až 30 m/s). Bez problému, ani jeden lust poškozený. Spirála je pružná, foukne vítr spirála s rajčetem se vychýlí, přestane, vrátí se do původní polohy. Tyto drátové spirály jsou úplně něco jiného než spirály z kulatiny zatlučené do země.
Vladimír

Listy okurek ve vetru zdaleka nevydrzi tolik jako listy rajcat.
Venku jsem ale okurky na spiralach nikdy nepestoval, jen na kompostu beznym zpusobem.
Ale kdyz mam sazenice roubovnych okurek a chci je pred vysadbou do skleniku trochu venku otuzit, davam je vzdy do zavetri.
Dve rostliny okurek bych k sobe urcite nedaval, jedine ze by rostly horizontalne a mely kolem sebe hodne mista.

Jak už jsem napsal výše, tak jsem okurky již pěstoval vertikálně, jak na pevné síti s přivazováním tak i ve spirálách. Nepamatuji si, že by se mně nějak lámaly listy, možná až zas tak velký vítr nebyl, i když u mě fouká vítr stále. Jestli pěstovat jednu nebo dvě rostliny na jedné spirále nejsem rozhodnutý, možná na přeskáčku každý druhý. Musím ještě zjistit , do jaké výšky bych měl vyštipovat zálistky a nasazené okurky.
Vladimír

Jeden rok, kdy nebyla plíseň, jsme poslední dávku nakladaček zavařovali 28. 9. Sama totiž nejsem zvyklá ničit plodící porost, nechávám vždy přirozeně dosloužit. J.

Paní Jiřino, když Vám ty rostliny vydržely až do září, čím a jak často jste přihnojovala? Já jsem udělal loni čtrnáct sklenic z kupovaných okurek a najednou má celá rodina zájem zavařovat. Ony se ty kupované nedají jen tak samotné jíst a ta cena není taky moc zajímavá. Dokonce se mně nabídl syn, že si všechno potřebné zaplatí a že se na zavařování bude podílet také svýma vlastníma ručičkama.
Vladimír

Okurky z počátku vegetace přihnojuji zákvasy. V plné plodnosti již nehnojím, jen zalévám dle potřeby, spíše méně. Ten rok, kdy plodily i v září, bylo počasí na okurky. Pršelo tak akorát, že nebyla ani plíseň ani sviluška /bez postřiku/. Zavařování je vždy problémem, u nás mi nikdo nepomůže, manžel mi ještě vynadá, že ponocuju v kuchyni. Tak z toho mívám nedobrý pocit. Pěstování mi problém nečiní, zpracovávání je horší. Nejlepší je to, co se dá sníst bez zpracování.
Když jsem byla dítě, tak se u nás jezdilo pro okurky ke Znojmu, dovezly se dvě tři bedny, udělala se odpolední zavařovací akce a bylo zavařeno. Nejen u nás, ale běžně ve vesnici. Zdraví J.

Tak jsem dnes věnoval skoro hodinu těm nakladačkám. Vyjednotil jsem jena konečné číslo šedesát rostlin. Ke každému hnízdu jsem přivedl spirálu. Jinak jsem se rozhodl, že okurky budu přikrmovat Substralem pro okurky. Mají ho docela levný v Uni Hobby, za 59,- Kč a měl by mně stačit na celou sezónu. Možná ho taky prostřídám s ledkem vápenatým a dám jim jeden postři Phosfikem.
Vladimír