Hnojení ovocných stromů

Moc mně nebaví starat se o stromy na zahradě. Nesnáším jejich stříhání, postřiky a také sklízení ovoce. Proto jsem je také nikdy nehnojil. Stromy mám vysazené v trávníku, kolem kmenu kruh bez trávy cca o průměru 1m ale s nějakým plevelem. Protože letos to vypadá, že se mně stromy odvděčí za mou nedokonalou péči velkou úrodou. A tak bych jim to chtěl vrátit nějakým tím hnojením. Někde jsem četl o tom, že se hnojí do děr na okapové linii stromů. Díry se dělají nějakou trubkou nebo špičatým železem. Do této díry se lijí tekutá hnojiva. Máte někdo zkušenosti s tímto typem hnojení ev. neznáte knihu ve které se o tom rozsáhle píše? Autora a název jsem zapomněl.
Vladimír

Knihu neznam, jak mas velke stromy ?
Take mne moc nebaví starat se o stromy, krome tresni velke stromy nemam.
Tekutym hnojivem zalevam do mísy pod stromem, doufam, ze se to pod zemi rozprostre.

Já mám všechno na zákrskách, takže jen zálivka do mísy. A ořešáky si musí poradit i bez toho.

Na jare davam - bez zálivky - ledek vapenty.
U vetsich ci starsich stromku nasypu i trochu vetsi davku kolem dokola okraje misy, abych trochu 'popalil' travnik
a něco se dostalo ke korenum.

To udělání děr do trávníku není pro mne jednoduché. Dnes jsem s tím hnojením začal u Crest Haven. Udělal jsem 8 děr po obvodu koruny (každá díra cca 5 minut- zarážel jsem trubku 6/4 " do hloubky 30 cm). Předtím jsem si rozpustil v každé ze dvou PET lahví 4 dkg ledku vápenatého. Jedna láhev mně stačila na čtyři díry (v jední díře 1 dkg ledku. Po chvilce jsem stromek ještě zalil (destilitrová konev mně stačila na všechny díry). Dal jsem si ještě do PET lahví rozupustit superfosfát (jen 2 dkg do jedné lahve) a počítám s tím, že v pondělí do děr naliju superfosfát a také síran draselný včetně další zálivky (10 l vody). V úterý bych chtěl udělat Favoritu Moretini a do konce týdne ještě dvě meruňky Harlayne a Velkopavlovickou, ostatní stromy až po dovolené. Pochopitelně by bylo dobré u větších stromů udělat děr více, ale na to nemám sílu a tak budu muset počkat, až se mně někdo nabídne.
ladimír

Nebylo by lepsi a rychlejsi zaryt ryc a "vyviklat" si takovou "kapsu" na hnojivo ?
Na webu zahrada.cz jsou o tom obcasne příspěvky, když není o cem psat.
Někdo myslim psal, ze pouziva ryc, někdo mel "udelatko" - delší spicatou tyc ci trubku a dole kolmo privareny vingl pro naslapavani.
Hnojivo bych pouzil spis komplexni - Cererit, YMC nebo Kristalon.

Rýč- teoreticky by to bylo možné, ale ani já, který mám 100 kg nejsem schopen zarýt rýč hlouběji než tři čtyři centimetry, i když na něm budu cvičit spartakiádu. Nevím také jak by taková kapsa vypadala. Já mám teď v trávníku takové díry o průměru cca 45 mm a ty mně nebudou v ničem vadit, při sekání ani nepoznám, že přes ně jedu. Jednou je udělám a už tam zůstanou. Měl jsem také dva štychary (pro tento účel se mně zdály nejlepší), ale ani ty nějak nechtěly do toho starého trávníku lézt. Tak jsem je daroval.
S těmi udělátky je to stejné. Možná vypadají dobře, ale o tom, že by mně pomohly pochybuji.
Nedělám si ambice, že moje stromy budou pohnojeny tak jak se to píše v knížkách. Já jim chci jen trochu pomoct. Jednosložkových hnojiv mám dostatek a tak je využiji, Současně dodám stromům i nějakou tu vodu, kterou už v tom suchu potřebují.
                   Vladimír

MrBig46 napsal:Rýč- teoreticky by to bylo možné, ale ani já, který mám 100 kg nejsem schopen zarýt rýč hlouběji než tři čtyři centimetry, i když na něm budu cvičit spartakiádu. Vladimír

Opravdu, zkousel si to ?
Ja vcelku bezne ryc do travniku zaryji, asi to chce mit nejen vahu, ale i fortel a ten ja mam.
Pokud se nekde chodi a je to udusane, tak tam je to horsi, ale většina plochy udusana není.
Kapsa vytvorena rycem v travniku se sama zavre.
Ale nebudu Te presvedcovat, delej jak myslis.

Dobře jsi mne ohodnotil. Asi opravdu nemám takový fortel jako ty.
Vladimír

To se nevidí každý den, aby někdo na rýči cvičíl spartakiadní sestavy a nezaryl ho při tom do země.
A jistě nemáš kamenitou půdu jako já, v které se hůře ryje.

Já nemám v půdě žádný kámen, ale je tak ztvrdlá, že je opravdu problém tam rýč dostat. Pokud něco potřebuji zrýt, tak to musím den předem pořádně namočit a pak mám šanci. Do suché půdy pod trávníkem nic nedostanu. Ono se to na Vysočině hůř představuje, otec mi taky nevěřil, dokud to sám nezkusil.

Ono z Vysočiny se to radí. Proto jsem na ten poslední příspěv ani nereagoval. Dnes po ránu jsem nalil do těch děr rozpuštěný supefosfát, a zítra tam dám síran draselný. Potom už jen vodu, pokud nějakou ještě budu mít. Jen nevím jestli zítra zvládnu udělat ty díry u Favorita Moretini. V tom teple mám s nějakou tou prací problémy.
Vladimír

Pokud je půda vyschlá a ztvrdlá, tak do ní stejně špatně půjde zarazit i trubka.
A lepe to delat na jare nebo na podzim.

Sám jsem zkoušel Jakl se špicí a nášlapem - do tvrdé země to moc nešlo. Do čerstvě poorané půdy se s tímto sázela réva dobře ( vychytávka ze školy ve Valticích).

Víc mne nadchl:
Vrut zemní Krinner Zn 66 x 700 mm KSF 20069, pro sloupek do Ø 60 mm (3x závit M8)
https://sloupky-vzpery.heureka.cz/vrut-zemni-krinner-zn-66-x-700-mm-ksf-20069-pro-sloupek-do-60-mm-3x-zavit-m8/#

http://www.ceskykutil.cz/zemni-vruty-aneb-plot-na-jedno-zavrtani

Jen do vzniklých děr nesypejte granule, ale předem je rozřeďte hodně vodou. Kořeny co se dostanou na granule se popálí vysokou koncentraci a dokud se granule nerozpustí tak spíše škodí.

Uvažuji o ručním vrtáku do země o průměru mm. Pokusím se si ho půjčit, možná koupím, cena není až tak horentní.
Vladimír

Já jsem v létě přesazoval plot - čili jsem vrtal přes 30 děr pro sloupky. Měl jsem půjčené 2 vrtáky - jeden upravený ze strojové vrtačky - krásný dlouhý závit, který byl jen místy přibodovaný, aby se mohl v zemi ohýbat kolem kamenů. Speciální špička s malinký kypřičem vepředu, aby to dobře lezlo do země. Vrátil jsem ho po první díře. Nelezl do země a nešel rukama utáhnout.
Pak jsem si půjčil takový samodomamachen - na tyči byl závit jen na jednu otočku z masivního plechu. Ten fungoval, i když vypadal jak ze šrotiště. Ale dělal jsem poměrně velké díry - cca 150x800, to asi na hnojení moc nebude.

Řeknu to asi takto. Pokud je zemina vyschlá, tak je ruční vrtání pěkná dřina, pokud je zemina vlhká a kyprá, tak to jde nádherně, ale v tomto případě zase ztrácí vrtání smysl. Vrtal jsem díry o průměru 10 cm ručním vrtákem s jedním závitem (vl. výroba) na betonové vinohradnické sloupky na travnaté cestě i oranisku, takže vím o čem mluvím.