Co letos udělám jinak

Zajímalo by mě, co hodláte  letos změnit a z čeho se poučíte v této sezóně, aby vaše úroda byla větší a kvalitnější. Já osobně se zaměřím na hnojení, protože svým rostlinám moc nedopřávám, ač vyžaduji maximální produkci. Taky asi pořídím nějaký foliovník nebo skleník pro prodloužení sezóny.

Tak já bych chtěl v první řadě vylepšit automatickou závlahu ve velkém skleníku rozdělením do tří samostatných sekcí. Dále bych chtěl také věnovat větší péči hnojení s vedením podrobných záznamů(co, kdy, kolik).

Já jsem letos začal dříve se sadbou doufaje v dřívější úrodu. Zkusím také pěstovat petržel - mám nový záhon více ve stínu, tak by snad nemusel tolik vysychat, zaryju tam písek na vylehčení a uvidíme.

Zdenci napsal:Tak já bych chtěl v první řadě vylepšit automatickou závlahu ve velkém skleníku rozdělením do tří samostatných sekcí.  

Tak jsem dokončil úpravu závlahy na Level 2. Nakonec jsem udělal ze tří šest okruhů. 1x barely venku, 2x malý skleník a 3x velký skleník.

Po loňských zkušenostech s ohrádkou okolo paprik jsem dnes udělal takovou jednoduchou ohrádku ze smršťovací folie používané pro balení různých věcí a materiálu.
Vladimír

Dobrý a inspirující nápad..

Jak tak posedávám v čekárnách u doktorů, tak mne napadla taková myšlenka, že bych mohl na podzim po ohlášením prvního mrazu položit tyčková rajčata na zem a přikrýt je novinami a netkanou textilií. Až mrazivá rána odeznějí, tak bych rajčata znovu postavil. Počítám, že položení těch mých 80-ti rostlin by netrvalo až tak dlouho- nějakou půlhodinku a postavení stejně dlouho.  Nezkoušel jste to někdo?
Vladimír

Bylo období, kdy jsem taky vysedávala v čekárnách doktorů, ač vždy objednaná, čekala jsem pokaždé hodně dlouho. To mě tak rozčílilo, že mozek nebyl schopen pracovat a žádné nápady se tedy neurodily. Potom jsem se zklidnila a naučila základy španělštiny. Co já udělám jinak? Nebudu už pěstovat rajčata v nádobách, letos se to nedá uzalévat, plody trpí suchou hnilobou špiček, jsou malé a mě to nebaví. Kyblíky věnuji paprikám, těm se tam líbí a nepotřebují žádné šílené konstrukce, ze kterých si stejně vítr dělá srandu. To pokládání rajčat zní trochu šíleně, ale proč to nezkusit.

Tak trochu to může vypadat šíleně, ale já mám ty rostliny pevně uchycené ve spirále, tak by to problém neměl být. Nedávno jsem dával na strop stínící tkaninu a jak jsem ji zatěžoval plotovými rámy, tak se mně podařilo některé spirály vyháknout, spadly a nic se rostlinám nestalo. Rajčata i se spirálou ležela na zemi, zvedl jsem je a spirálu znovu zahákl.
Mám ještě jednu variantu, když už nebude naděje, že se počasí zlepší, tak odříznu rostlinu u země a spolu se spirálou ji odnesu do boudy, kde ji vzhůru nohami zavěsím (za spodní očko, které na spirálách mám).
Vladimír

Co udělám jinak? Pořídím si střelnou zbraň a zlikviduji všechny kosy v okolí. Jsem kliďas, ptáci mi letos zlikvidovali vše, co se snažilo dozrát, ale dnes ráno mi došla svatá trpělivost po té, co jsem objevila rozklovaný celý vijan Galantu a to včetně zelených plodů.

To vidím poprvé! To už nic jiného nemají k snědku?

Už teď jsem se rozhodl vypěstovat si mateční rostliny pro zimní klonování a tak jsem odebral zálistky z Philovity (dva), z Tomatoberry (1), Sungold (2) a jeden z Bush Goliath F1 (keříčkové rajče s obrovskými plody- zatím jsem je nechutnal). Poslední dva roky jsem dlouho váhal a když jsem potom začátkem září chtěl nějaké pěkné zálistky, tak na vybraných rostlinách nic použitelného nebylo.
Vladimír

Tak ty mateční rostliny Philovity, Tomatoberry a Sungold mně na balkoně pěkně rostou, jen listy na Sungoldu se mně moc nelíbí. Tak jsem ještě odebral a zasadil nějaké nové řízky- 3x Sungold, 2x Philovita a 2 x Tomatoberry. Ten Bush Goliath jsem zrušil, protože příští rok asi žádné keříčkové nebudu pěstovat (většinou je ani nejím a všechny skončí ve šťávě, protlaku nebo omáčce). Z keříčkových budu mít jen ty velmi rané co budu mít v pařeništi.
Vladimír

Četl jsem článek ohledně broušení nářadí a poprvé jsem se dověděl o ostřiči sekery. Používáte něco takového? Nebo jedete klasicky brouskem jako já?

Nemám ostřič sekery.
V podstatě ani sekery moc nebrousím.
Sekery používám převážně jen na štípání dřeva, to chce hlavně fortel.

Letos mám poprvé k dispozici skleník a tak do něj začínám stěhovat citrusy a snad jim tak prodloužím sezónu. Už jen při pohledu na některé obrovské květináče mě bolí záda. Taky jsem se za letošní úspěšnou práci na zahradě drobně odměnila - nikdo jiný to neudělá - a včera mi došla menší zásilka citrusů z Adavo, jejich skvělé nabídce se nedalo odolat.

Vážně uvažuji a zastínění záhonů pro příští rok. Slunce je velký pomocník, ale maximálně do konce května. Jak začnou vedra bez kapky vláhy, uvítala by většina rostlin méně slunce a tepla. Určitě by nešlo o rajčata, těm to tak nevadí a jsou moc vysoká. Ale papriky a další menší zelenina pod stínící tkaninou by určitě prosperovaly lépe.

Nezkoušel již někdo něco obdobného?

A jakou stínící tkaninu si představujete ?

Normální tkanou stínící tkaninu, většinou se používá na ploty proti nežádoucím zvědavcům. Průhlednost 60% https://www.levne-pletivo.cz/stinici-tkanina/zastineni-60-procent-vyska-100-cm-zelena/

Nevim jak zelenina, poptaval jsem se na to ohledne jahod (paleni plodu).
Tam se pouzivaji protikroupove site, na kterých se rozptyluje svetlo (stínění je udajne cca 15%).
Aby to nebylo moc zastinene, zastínění 60% se mi zda dost.

1.Taky uvažuji se stíněním. Pochopitelně zastíním především rajčata. Ale nemyslím tím, že dám nad celý záhon nějakou stínící tkaninu, ale zastíním záhon jen z jižní strany, aby na něj nešlo přímé polední slunce. Mám řádky rajčat orientovány od jihu na sever a tak nejvíce trpí ty rostliny, které jsou na jižním okraji. Ostatní jsou částečně zastíněny těmi předními. Myslím si, že není problémem světlo, ale vysoké teploty na příměm slunci.
2.Po zkušenostech s letošním suchem musím zlepšit hospodaření s vodu. Opravit rýny na boudě, ihned na jaře udělat střechu na konstrukci nad rajčaty a všechnu stečenou vodu jímat do barelů. Odtud potom odebírat na zalívání záhonů rajčat systémem, který jsem si na podzim odzkoušel na jahodách- děrovaná hadice položená uprostřed dvojřádku. Střechu jsem instaloval většinou až v polovině srpna, protože jsem si říkal, že občas zaprší a nebudu muset zalívat. Ale, že by zapršelo tak, abych nemusel zalívat, tak to se stalo snad třikrát za celé léto. A tak jsem celé léto běhal s plnými konvemi v průměru dvacet až třicet metrů. To chci také odstranit, dám přímo u rajčat plastovou nádobu 220 litrů a propojím ji s nádobou, kterou mám u boudy, do které natéká voda ze střechy a do které také čerpám vodu ze studny. Nějak mně to běhání po zahradě nebaví a ani mně to už tak nejde.
Vladimír

Rajčata již zastřešovat nebudu, s plísní problémy nebyly již několik let a na ostatní choroby to nemá vliv, zde je nutné zaměřit se spíše na kvalitu půdy a výživu. V jednom skleníku budu zkoušet velkoplodé odrůdy (100 Pudov) nebo klasická San Marzana, záleží hlavně jak budou úrodná. Půdu jsem "vydesinfikoval" dusíkatým vápnem a ještě zapracuji dolomit s hořčíkem. Přistínění bude na místě v případě ostrého slunce, ale to bych řešil až podle situace. Zde celkem pomáhá i hustější zalistění.

Já jsem nedělal zastřešení kvůli plísni, ale proti praskání plodů. U nás prší už několik let jen občas, ale stojí to za to. Když padne třicet nebo čtyřicet litrů na m2, praskne i to co normálně nepraská. Proto jsem střechu dělal až v polovině srpna, kdy plody většinou dozrávají. Teď ji udělám už na jaře.
Vladimír

Rajčata praskají i při zvýšené vzdušné vlhkosti aniž by byly přímo smáčeny.

To je zajímavé. Mně pod střechou nikdy nic nepraskalo, jen ta rajčata na kraji, která byla v oblasti kde stékala voda z té střechy. Rajčata, která jsem měl mimo, praskala jako divá i ta která měla být odolná proti praskání. Rajčata praskají proto, že při velkých deštích se vyplaví soli obsažené v půdě, sníží se elektrická vodivost půdního roztoku a kořeny začnou přijímat nadměrné množství vody. Tak je to popsáno v odborné literatuře.
Vladimír